Při hledání informačních zdrojů, i informací samotných se mnohdy narazí na údaje, které se úplně neshodují, či dokonce jsou dost odlišné. Zjistit, co odpovídá skutečnosti, není zrovna jednoduché. Posuďte sami.
Příkladem může být datum narození rodáka z Čeřejova, vynikajícího šermíře pana Františka Dvořáka. V encyklopedii „Kdo byl kdo – naši olympionici“ (Fr. Kolář a kol.,1999, Nakladatelství Libri) je na str. 370 u jeho jména uveden pouze rok narození, konkrétně 1872. Na webové stránce Českého olympijského výboru (https://www.olympic.cz/sportovec/seznam) je uvedeno celé datum, konkrétně 30. listopadu 1871, tedy o rok dříve.
Jenže tím nesrovnalosti, kdy se p. Dvořák narodil, nekončí. V knize odvedenců roč. 1871, která je uložena v Okresním archivu v Č. Budějovicích, je uveden Franz Dvořák, narozený 21. ledna 1871. Toto datum, tedy nejen rok, ale i den a měsíc, potvrzuje i výpis z rodného listu p. Dvořáka.
Někdo si možná řekne: Je to vůbec důležité? Můj názor je, že to důležité to je. Už jen proto, že to brzy bude 150 let od jeho narození. A kdy bychom si jej tedy měli připomínat? V lednu 2021 nebo v listopadu 2021 nebo až v roce 2022?
Dalším problémem je, že nesprávný údaj by se mohl používat v budoucnu. Možná znáte sami podobný případ, kdy je zveřejněn neověřený údaj a další jej potom používají jako správný. Nakonec v českých médiích to vidíme téměř denně. Ale mohu uvést jeden konkrétní příklad, na který jsem narazil při hledání informací o začátcích fotbalu v T. Svinech.
První fotbalové hřiště v T. Svinech bylo u mlýna Panských. Že mlýn je dnes nazýván podle majitele, který na mlýn přišel až po Bedřichu Panském, problém není.
Podívejte se ale do mapy, podívejte se publikací, které s názvem tohoto mlýna operují. A co vidíte? Všude se píše Šináglů mlýn. V Okresním archivu v Českých Budějovicích jsou uloženy žádosti p. Šinákla, a po jeho smrti v roce 1929 i jeho manželky, o převedení koncese na provozování pohostinských služeb. Na nich jsou zřetelné a čitelné podpisy, které dokládají, že ve jméně je skutečně písmeno „k“ a nikoli písmeno „g“.
Pro někoho to jsou možná drobnosti, ale … Na základní škole nám kdysi pan učitel Matuška říkal, že
o životě může rozhodnout i taková drobnost jakou je např. větná čárka. Uváděl nám konkrétní příklad dvou vět. První zní: Popravit, nelze odložit. A druhá pak: Popravit nelze, odložit. Stejná slova a přitom tak rozdílný význam kvůli jedné malé větné čárce. Výše uvedené příklady určitě nemají tak vážný dopad, ale přesto bychom k nim neměli být lhostejní, ale měli bychom být pečliví.
Ve svých příspěvcích jsem se už několikrát zmínil o Františku Dvořákovi, vynikajícím šermíři. Dnes si vám dovoluji nabídnout jeho fotografii v uniformě. Na druhé fotografii je pak p. Dvořák v tehdejším šermířském oděvu. Fotografie ochotně zapůjčili paní Eva Kordová a pan Martin Polák.
A na závěr dnešního příspěvku mám k vám ještě dvě prosby:
1. V T. Svinech se na fotbalových utkáních v 60. letech objevoval p. Kopřiva, novinář, který z utkání psal referáty. Prý také k utkáním vydával písemné letáky, dneska bychom řekli bulletiny. Prý se p. Kopřivovi přezdívalo „vosa“ a stejně se prý říkalo těm letákům. Nemá je někdo z vás někde zastrčené?
2. Naproti p. Markovi, známému trhosvinenskému malíři pokojů, prý bydlel p. Kollar. Ten měl vést kroniku fotbalového klubu. Dnes se ale neví, kde by mohla být. Neví to náhodou někdo z vás? Popř. věděl by někdo z vás, kde bych mohl najít někoho z příbuzných p. Kollara?
