Zrestaurování mozaiky si vyžádalo i cestu do Itálie.
Mozaiku v minulosti zpracovala mozaikářská dílna ÚUŘ – Praha (Ústředí uměleckých řemesel), výrazně abstrahovaná, sirkově rozvinutá kompozice, vznikla podle návrhu Rostislava Štěpáníka v roce 1989. Velké množství mozaikových děl vzniklo v době komunistického režimu a posloužilo jako výzdoba interiérů a exteriérů novostaveb veřejných budov. Například pro pražské stanice metra byly vytvořeny velkoformátové kompozice (po roce 1990 zakryté). Přestože zdaleka ne všechna díla však s ideami tehdejšího režimu souvisí, řada z nich v současnosti mizí z veřejného prostoru i z jiných důvodů, jako například těžko dostupný materiál (barevné smalty) a vysoké náklady. Mozaiková tvorba byla od 90. let 20. stol. opomíjena, a i mozaiky od významných autorů jsou dodnes ve špatném stavu. Česká mozaika obsahuje mnoho kvalitních výtvarných děl.
Nabízí se tak otázka: Co to vlastně mozaika je? Mozaika (latinsky – opus musivum, "věnované múzám") je plošná výzdoba ornamentální nebo figurální, sestavená z drobných různobarevných kostiček skla, nebo z kamene, keramiky. Upevňují se do měkké omítky nebo tmelu.
Trhosvinenská mozaika – hudební motiv (označovaný v dobových pramenech také jako „Socialistická hudba“) ze štípaného smaltovaného skla, se nachází nedaleko kulturního domu. Objekt je volně osazen v armovaném zděném panelu, staticky zpevněném železným rámem. Ve střední části mozaiky vystupují motivy těl hudebních nástrojů (kontrabas), které jsou rámovány loubím s průhledy do krajiny, v popředí doplněny květinami. Optimisticky pestrá barevná škála zahrnuje výrazný podíl modré, žluté, červené a oranžové barvy.
Poloha mozaiky nahrává projevům vandalismu, které se projevily především odcizením, vyloupáváním skel a sprejovými graffiti. Další příčinu poškození představují vlivy dešťové vody a umístění pod stromem. To mělo za následek usazení mechu, biologických nečistot na povrchu skel a uvolnění mozaikových smaltovaných skel z lůžka. Mozaika byla vyskládána z lomených smaltovaných skel různých velikostí, tvarů a barev. Skla byly osazována v mozaikářské dílně do cementové malty a kovových rámů, vytvářející tak přenosné panely. Po osazení panelů na zděný základ byly okraje panelů přeskládány mozaikovými skly tak, aby překrývaly místa spojů. Vzhledem k havarijnímu stavu mozaiky se Město Trhové Sviny po více jak třiceti letech rozhodlo pro kompletní rekonstrukci.
V České republice je věnovaná malá pozornost restaurování nástěnných mozaik. Nebyly vytvořeny žádné památkové postupy ani metodika restaurování. Více rozvinutější jsou v tomto oboru země okolo Středozemního moře, kde se restaurování mozaik věnuje velká pozornost, především v Itálii. Konzervátorské a restaurátorské přístupy je tak možné ze zahraničí přejímat, ale pouze částečně, pro velké odlišnosti české mozaiky. Proto je potřeba akcentovat nejen materiálovou stránku, ale i způsob skladby mozaiky, který je právě pro českou mozaiku tolik charakteristický. Kromě různé velikosti a tvaru kostek je ve skladbě akceptováno i natočení jednotlivých kostek, které pomáhá vytvářet prostorovou iluzi a další estetické aspekty.
Sehnat materiál (smalt, speciálně tavené sklo) za dostupnou cenu u nás a v dnešní době, to je téměř nemožné. Proto jsme se obrátili na kolegy v Itálii, kde se metodice restaurování mozaiky věnuje velká pozornost a mají velkou barevnou škálu smaltovaného skla vlastní výroby. Po domluvě a určení barevné škály jsme pro smaltované sklo do Itálie dojeli. Různé odstíny skla jsme vybírali téměř celý den.
Ráda bych vám ještě přiblížila, co to vlastně smaltované sklo je. Výroba smaltovaného skla začíná přípravou takzvaného sklářského kmene, což je nejčastěji směs sklářských písků, které obsahují 60–80 % oxidu křemičitého SiO2, vápence, sody a potaše (uhličitan draselný K2CO3), které snižují teplotu tavení a dodávají směsi potřebné oxidy, což je oxid vápenný, sodný a draselný, a dalších přísad včetně skleněných střepů, což je drcené odpadní sklo. Dávka kmene do tavicího procesu se nazývá vsázka a může obsahovat ještě barviva či jiné látky ovlivňující vlastnosti skla. Patří sem i takzvané pomocné suroviny, například čeřící látky, které odstraňují bublinky a nečistoty z roztavené skloviny, či látky, které odstraňují nežádoucí zabarvení skloviny. Barvicí látky (různé solí a oxidy kovů) se používají k obarvení skla na zvolený odstín. Každá látka dodá sklu specifickou barvu. Mangan obarví sklo na fialovo, kobalt na modro, měď na modro-zeleno a zlato rubínová - červená - růžová. Jemně rozptýlené částice tzv. zakalovacích látek (např. kryolitu, kostní moučky nebo mastku) brání přímému průchodu světla sklem a vyvolávají jeho neprůzračnost. Takto důkladně umletá a promíchaná skelná směs neboli kmen se pak roztaví v pánvích nebo vanách ve sklářské peci. Běžné sklo se taví při teplotě 1450 až 1550 °C. Skelná hmota se pomocí přísad odbarvuje či zakaluje, popřípadě též zabarvuje použitím různých barvicích látek. To závisí na účelu, k němuž je sklo určeno. Pro účel mozaiky se sklo po vyjmutí z pece stlačuje, čímž vznikne tzv. koláč.
Už jen málo lidí se touto výrobou skla zabývá, a to se samozřejmě odráží na ceně skla. Proto bych chtěla požádat vandaly, aby s touto činností, jako je vyloupávání skleněných kostek či s graffiti zádní stěny do budoucna přestali a rodiče dítek prosím, aby na to své děti upozornili. S mozaikou je to vlastně jako s lidmi, každá kostička je jinak barevná, má jiný tvar a dohromady tvoří krásné dílo. Pokud dochází k nesoudržnosti, dílo ztratí význam a výraz, začne se rozpadat. Díky Městu Trhové Sviny se podařilo celý objekt monitorovat, proto pokud bude k poškozování městského majetku docházet, bude vandal stíhán dle zákona.
Při průzkumu mozaiky, jak už bylo zmíněno, byla zjištěna četná poškození, jež vznikla především v důsledku vystavení díla přirozeným klimatickým vlivům a vandalismu. Záměrem bylo především v důsledné celoplošné očištění povrchu mozaiky a doplnění mozaikového motivu v místech, kde se v minulosti uvolnila a vypadla původní mozaiková skla, a to dle doložených dobových fotografií. Opravy byly nutné také v oblasti zdiva, kde kvůli špatné volbě nátěru syntetickou barvou a zatékání dešťové vody došlo k větším poškozením, než bylo z prvního náhledu viditelné. Barva ze zadní strany byla snímaná mechanicky a kompletně odstraněná. V místech, kde hrozí borcení materiálu, došlo k vyztužení a částečnému vyzdění. Čištění bylo kombinováno mikro-emulzemi a vodní párou. Posléze proběhlo i upevnění uvolněných skel, stejně jako doplnění absentujících míst zcela scházejících, a to speciální injektážní maltou na hydraulické bázi – hydraulická báze se používá v případech, kdy je potřeba rychlejší počáteční tvrdnutí, než umožňuje běžné lepidlo, v náročnějších podmínkách a je navíc dobře ředitelné, neztrácí svou pružnost a lepivost. Takto připravená báze byla probarvena do šedého odstínu okolního lepidla pigmenty (zemská zeleň, šedo-zelená kamenná křída), které jsou světlostálé.
Po důkladném očištění bylo nutné mechanicky poškozené části zadní stěny otevřít z důvodů zatékání dešťové vody a nechat pár dní proschnout. Veškeré zkorodované kovové části, které byly odkryty, bylo nutné očistit mechanicky od koroze a nakonzervovat roztokem taninu. Trhliny způsobené korozí armovacích drátů byly otevřeny až k jádru uložení, po proschnutí a ošetření kovových částí byly dozděny a znovu omítnuty, aby nedocházelo k zatékání vody, praskliny mezi rámem a zděným nosičem byly zatmeleny separační vrstvou lepidla. Prasklina na zdi nosiče byla navíc zpevněna – Brut Saver System (3 kusy) a zafixována dvoukomponentní složkou na bázi pryskyřice. Po vytvrdnutí zapracována vápennou maltou.
Železný rám nosiče včetně trubkových nožek byl zbaven veškerých druhotných nátěrů, očištěn a poté byl aplikován tanin – kvůli dobré korozní odolnosti. Závěrem byl rám natřen antikorozní barvou na kov v původní zelené barvě (odstín mechová zeleň). Po sanaci zadní stěny byla veškerá plocha natřena prodyšnou barvou, ochrannou látku proti sprejovým atakům nebylo možné nanést, jelikož by to vedlo k neprodyšnosti omítnuté stěny a k dalšímu praskání. Tyto nátěry se používají především na beton.
Závěrem bych chtěla poděkovat Městu Trhové Sviny, že se věnuje obnově uměleckých děl v našem městě a má úctu k řemeslu našich předků. Bylo nám s manželem ctí, že jsme mohli být součástí této obnovy. Takto vyčištěná a doplněná mozaika dnes již jen čeká na celkovou rehabilitaci blízkého prostředí.
Prameny: 1. Umberto Pappalardo, Rosaria Ciardiello, Die Pracht römischer Mosaiken. Die Villa Romana del Casale bei Piazza Armerina auf Sizilien. vydal Philipp von Zabern, Darmstadt, 2018; 2. VŠCHT Praha: Mozaiková skla – výroba, typy kostek a chemické složení skla. mozaika.vscht.
