Připravujeme na 30. dubna – Beltine - Noc ohňů
Magická noc z 30. dubna na 1. květen je dodnes živým a velmi starým lidovým svátkem. Pálení čarodějnic, Valpuržina noc, Filipojakubská noc nebo Beltine [Beltan] - Noc ohňů. To jsou názvy pro oslavy jara, jak šla historie lidstva tokem času. Napadlo vás někdy, proč má jedna noc tolik různých názvů, když datum i průběh oslav se téměř neliší? Jak se k tomu přichomýtly právě čarodějnice? Co se za onou "tradicí" vlastně skrývá? Víte, co slavíte?
Nevíte? Pokud tedy sami nestrojíte májku, přijďte dne 30. dubna 2022 před 16. hodinou na pláž Velkého rybníka. Nejdříve zde bude program pro nejmenší se soutěžemi a cenami, který připraví, vám již známý, pan Barbulák.
Poté vám, přibližně kolem 18:30 hodin, skupina dobrovolníků, která mimochodem připravuje i „oslavy sv. Mikuláše“ na náměstí v Trhových Svinech, s podporou Kulturního a informačního centra v Trhových Svinech, představí některé staré, ale i ty novější zvyky, jež se vztahují právě k tomuto dni, respektive noci. V připraveném hraném představení, s účastí mnoha členů, se objeví keltský druid se svým doprovodem a patrony čtyř živlů, zelená královna lesů Cordellie s rohatým králem Cermunem, ale také Satan s družinou čarodějnic, vše za doprovodu stylové hudby.
V úvodním slově moderátora se dozvíte něco z historie tohoto svátku a poté na vlastní oči uvidíte, jak naši dávní předkové svátek uctívali. Samozřejmě nebude chybět ani zapálení obřadního ohně, ale jsou připravena i další překvapení. Tedy neváhejte a přijďte se podívat.
Úvodní slovo moderátora:
Poslední dubnová noc je opředena tajemstvím, otevírají se skály, zem vydává poklady, pálí se ohně na holých kopcích, kde čarodějnice pořádají sabaty, pořádají se bujaré oslavy lásky, skáče se přes oheň, zdobí se májky, pálí se čarodějnice To všechno, a jistě i mnohem víc, jek možné o čarodějné noci na přelomu dubna a května prožít.
Záleží jen na tom, který ze zvyků a tradic nám je nejbližší. A jak to vlastně s těmi tradicemi je?
Na noc z 30. dubna na 1. května se slaví od nepaměti. Jde o velmi živou a jednu z nejstarších tradičních lidových slavností. Vše nasvědčuje tomu, že vychází z nejdůležitějšího keltského resp. gaelského svátku Beltane (bel- tein) což znamená dobrý oheň. Slavil se 1. května nebo první úplněk ve znamení Býka a je to třetí ze čtyř hlavních svátků, svátek plodnosti, oslavy jara, magické obřady. Beltane mohl být slaven až v okamžiku, kdy druid našel první kvítek hlohu. Ceremonie začínala 30. dubna a vyvrcholením bylo zapálení ohně kmenovým druidem, na uctění boha Belena - ochránce lidu. Od tohoto ohně si pak lidé z vesnice zapalovali ohně ve svých krbech a tento oheň, který nikdy nevyhasínal, je měl chránit celý rok. Kolem ohně se tančily ceremoniální tance. Oheň – zejména jeho dým – byl považován za očišťující a měl lidem zajistit zdraví po celý rok. Proto je tento oheň přeskakován a branou Beltanu je prováděn i dobytek, aby bylo zajištěno zdraví a plodnost. Podle keltských tradic slavíme svátek Beltane, kdy je rohatý bůh oddán s paní ze zelených lesů, svůj svazek stvrdí oslavou u ohně, naleznou si lesní svatyni, ve které stráví společnou noc. Zajímavé je, že takto spolu žili jeden rok a po roce se buďto bez následků rozešli nebo se jejich svatební sňatek potvrdil a zůstali spolu i nadále.
Tento svátek v různé podobě slavily i slovanské kmeny, které však takto snad někdy oslavovaly Svaroga(?). Vždy to bylo spojeno se zapalováním ohňů. Staré slovanské tradice mluví o Noci ohňů, kdy se nejdřív uhasí ohně staré, a nový oheň se rozdělá pomocí křesadla.
Oblibu a význam tohoto svátku nedokázal zlomit ani vliv germánské kultury a následná christianizace.
Germánská tradice má Valpružinu noc podle svaté Valpurgy, která ochraňovala všechny zbožné bytosti před vlivem zlých čarodějnic.
Křesťané tento svátek nijak neslaví. Z křesťanského hlediska se nám propojuje s touto nocí pouze tzv. Filipojakubská noc, pojmenovaná podle apoštolů sv. Filipa a sv. Jakuba. Spojení lze vysledovat pouze z toho, že noc předchází dni, kdy ostatky těchto dvou svatých apoštolů byly 1. května přeneseny do Říma, což křesťané naopak slaví každoročně.
U nás nejustálenější zvyk je pálení čarodějnic. Ovšem o Valpružině noci se ale čarodějnice nepálily, naopak se prováděly ochranné rituály před nimi a jejich vlivem.
Uvidíte dvě varianty oslav a jejich vzájemné propojení. Mimo jiné uvidíte příchod keltského druida s průvodem bojovníků, a patronů země, následný svatební obřad zelené královny lesů Cordellie (což bývala dívka zvolená z kmene) a rohatého krále Cermuna, kterým býval vítěz sportovního klání.
Uvidíte ale i Satana a slet čarodějnic s jejich obřadním tancem. Čarodějnice totiž mají svůj rej také 30. dubna, a to hlavně k večeru, když se přiblíží noc. Scházejí se na kopcích a křižovatkách cest, aby obcovaly se Satanem a radily se, jak škodit lidem a poté jejich vykázání královnou Cordellií do patřičných mezí.
Na závěr si u obřadního ohně všichni zatančíme.
V současné době je tedy jen na nás, které tradici dáme přednost . Myslím že obě mají své kouzlo. Proto se radujte a prožívejte veselí u ohně. Oheň a jeho očistná síla nám pomůže spálit vše staré a nepotřebné a my s radostí vykročíme vstříc nejplodnější části roku. Oslavíme čas květů, přírody probuzené k plození a čas lásky.
Přeji pěkný zážitek.