Již několik roků pořádají myslivci z Trhových Svinů akce pro děti, kde je cílem, kromě dětské radosti, také osvěta myslivosti u našich následovníků.
Letos se měl konat sedmý ročník dětského dne, který jsme také pečlivě naplánovali, ale přišlo jisté omezení ze strany státu a museli jsme na to zareagovat. Covid -19 ještě před rokem byl pro všechny něčím neznámým, nikdo nevěděl co to je a hlavně co by to mohlo pro všechny znamenat. Dnes už všichni víme, že je to minimálně ve zprávách každodenní téma, které každý z nás zaznamenal. Rozběhlá propagace byla natolik důsledná, že se o dětském dni, na který v minulosti s jistotou chodilo více jak 100 dětí a další dospělé osoby s nimi, mluvilo v rádiu, psalo v tisku, a to ještě dětský den ani nezačal. Byť jsme na námi oslovená komunikační místa včas zanesli dodatek o zrušení akce, už nikoho z těchto míst nenapadlo propagaci zarazit, ale pouze připojit tento dodatek. Jak všichni víme, dodatky čte málokdo. Partnerské weby místního infocentra totiž vesele sdíleli a propagovali, zatímco jsme vydali oznámení o přeložení akce na zatím neznámý termín, až se opatření rozvolní a budeme moci bezpečně přivítat naše nejmenší spolu s rodiči. Takže v červnu se nic nekonalo a dost možná někdo z oslovených propagací marně postával v daný červnový den před branou střelnice. Myslím, že jsme udělali vše co bylo v našich silách a naplánovali jiný termín.
S novou propagací jsme už byli daleko opatrnější. Žádné noviny, rádio, ani rozhlas. Pouze místní veřejné plakátovací plochy, škola a mateřská škola. Celé jsme to naplánovali na 12. 9. 2020 a vzhledem k pokročilému času jsme akci nazvali Loučení s létem po myslivecku. Přece jen jsme potřebovali být v celkovém počtu pod 100 lidí a navíc s narůstajícími čísly nově nakažených Covidem-19 visela nad námi hrozba v podobě dalšího omezení, či dokonce úplného zákazu. Akce se musela naplánovat tak, aby se dala co nejjednodušeji v případě nutnost zrušit. Žádný sokolník, catering a podobné nasmlouvané výpomoci. Pouze naši členové, jejich rodiny a desinfekce. Ta musela být hned u vchodu do areálu střelnice, u vchodu do klubovny a u ohniště, kde se pracovalo s potravinami. Vše naplánované, počasí na jedničku s hvězdičkou a účast krásných 37 dětí spolu s rodiči, takže v počtu i s personálem určitě pod stanovenou stovkou.
Vzhledem k doporučenému odstupu se nekonalo ani žádné hromadné zahájení. Návštěvníci se trousili postupně, takže se v areálu střelnice mohli volně pohybovat s daleko větší volností, než v předchozích letech. Vše bylo klidnější a pro mnohé i více vyhovující, protože s mnoha návštěvníky přichází i mnoho starostí, aby bylo všeho dost, na každého se dostalo a aby byl průběh, jak se říká hladký.
Každý u stánku s prezentací trofejí dostal papírový terč, na který v průběhu dne sbíral potřebná razítka, pro výměnu za balíček s věcnými cenami, které jsme pro děti sehnali od mnohačetných sponzorů, kterým je třeba poděkovat. Kromě mnoha drobností jistě všichni ochutnali sladkosti od manželů Šnokhausových, či od paní Homolkové. Na své si přišli i milovníci masných výrobků, protože špekáčky a buřty na oheň dodali pánové Dědouch a Jabali. Rovněž i finanční příspěvek od firmy Schmied našel své uplatnění při nákupu nápojů a sladkostí, které spolufinancoval náš člen Stanislav Němeček, který nadále pokračuje v mnohaletém sběru lesních plodů, donesených dětmi do škol a školek. Snad se nebude nikdo zlobit, pokud jsem na někoho pozapomněl, ale i skákací hrad obstaraný Josefem Heisenbergerem byl přínosem obzvlášť pro ty nejmenší.
Stěžejní byla střelba ze vzduchovek, kde se sčítaly výsledky a vědomostní kvíz. Tam bylo natolik správných odpovědí, že vítězové museli být vylosováni a střelba byla natolik vyrovnaná, že došlo na rozstřel. Doprovodné aktivity byly drobného charakteru, jako hod na panáka, chůdy, či lukostřelba. Na každém stanovišti na děti čekaly drobné sladkosti, nakonec balíček s drobnostmi zahrnující propagační předměty a školní potřeby. No a pro ty soutěživé knihy s přírodní tématikou a střelcům kufříky naplněné dalšími drobnostmi. Všichni jsme měli z tohoto dne velmi dobré pocity, poseděli jsme ještě chviličku s kytarou u táboráku a s úlevou po více jak dvou týdnech můžeme v klidu sdělit, že nikdo z přítomných neonemocnět a ani se nebyl nucen uchýlit do karantény.
Jsme rádi, že jsme mohli dětem splnit, co jsme jim slibovali, byť trošičku jinak, než se původně plánovalo. Již v uplynulých ročnících se občas někdo zeptal na opakování dětského dne, a to nejenom mezi dětmi, ale dokonce i mezi sponzory, což nás velice těší. Vždyť právě ti malí živnostníci mají mnohdy daleko větší snahu pomoci, než ti velcí. Děkujeme a snad se opět budeme moci v brzké době sejít a nadělit úsměvy těm, kterým nejvíce sluší. Našim dětem.
