608 436 941

Kapela Hesperos slaví šedesátiny a jede dál!

Autor: Matěj Průka | Zveřejněno: 14. prosince 2023 | 48x

Vrstevníci Stounů a skupiny Olympic letos slaví jubileum.

Nový rok s sebou přináší významné výročí na trhovosvinenské hudební scéně – legendární kapela Hesperos totiž slaví šedesátiny. Za mnohaletou historií se nyní společně ohlédneme spolu se zakladateli kapely, s pány Bohuslavem Růžičkou a Jiřím Stráským.

Psal se rok 1964, když se tehdy čtrnáctiletý Jiří Stráský, chlapec ze základní školy, rozhodl zrealizovat sen o vlastní kapele a spolu se svými přáteli, bratry Václavem a Bohuslavem Růžičkovými, Pavlem Kyslíkem, Zdeňkem Roulem a Jiřím Svobodou rockovou skupinu skutečně založili. Od počátku s nimi zpívala také Růžena Machutková, nadaná členka místního ochotnického divadla.

Asi málokdo si dodnes pamatuje, že se kapela původně jmenovala Spiders. Na názvu se tenkrát shodli všichni členové, nicméně po čase se opět shodně smluvili, že se jim název přestal líbit a že se budou nově jmenovat Hesperos, podlé jedné z hvězd na obloze. S tímto nápadem přišel Jirka Šnokhaus, spolužák Václava Růžičky.

Se zkoušením se začínalo nejdříve u Stráských doma. Bydleli v sousedství Jihočeské Fruty a dívky, které byly v podniku zaměstnány, se staly jejich zřejmě prvními fanynkami, protože jakmile začali hrát, házely jim přes plot košíčky s jahodami. Další „zkušebny“ byly čím dál undergroundovější, z rodinného domku se přešlo k Růžičkům do garáže, následně do prostor Igly a nakonec do sklepa zdejšího kulturního domu.

Po necelých dvou letech poctivého zkoušení mohla kapela konečně poprvé vystoupit. Stalo se tak na prvomájových oslavách, konaných v květnu 1966 na náměstí v Trhových Svinech, a již po prvním koncertu se kapela ve městě proslavila. Kluci si nechali narůst dlouhé vlasy, lidi je poznávali a koukali po nich, nicméně jejich hudba známá nebyla a rockové pojetí se ne všem ze starších generací zamlouvalo.

Nejvíce koncertů odehrál Hesperos v Trhových Svinech. Zvlášť v 60. letech zde byly k dispozici dva dostatečně velké sály na Čáhovině a Jožkovině, které byly využívány právě k těmto vystoupením. Čím delší dobu kapela hrála, tím větší si vytvořila fanklub. Nakonec byl tak velký, že kamarád Bohumil Fleischmann si před jejich dalšími koncerty v okolních vsích zapůjčoval autobus a zatímco první polovina vozu byla určena pro hudebníky a jejich instrumenty, zadní část obsazovali nejvěrnější fanoušci. Takhle hráli např. v kulturních domech v Ločenicích, Ostrolovském Újezdě nebo Slavči. Jiří Stráský s Bohuslavem Růžičkou dodnes vzpomínají, že za koncerty tenkrát nedostávali žádný finanční honorář, ale třeba na zábavě ve Slavči si každý z nich mohl za odměnu dát klobásu.

Hesperos měl celou řadu svých vzorů u zahraničních hudebníků. Především ti západní ovšem byli pro tehdejší komunistický režim nepřijatelní a jejich desky nebyly na oficiálním trhu dostupné. Řešením bylo přetextování originálů do češtiny a naše kapela měla štěstí v tom, že její spoluzakladatel Bohuslav Růžička se do přetextovávání pustil. Nešlo o doslovné překlady, důležité bylo zachovat rytmus a téma příběhu, který píseň zachycovala. Základem byl jeho hudební sluch, na dlouhou anglickou slabiku si ve svých notách udělal dlouhou pomlčku, na krátkou slabiku naopak svislou čárku. Takovýmto způsobem se do repertoáru Hesperosu dostaly skladby Ostrej rock (Jailhouse Rock od Elvise Presleyho), Do blba (Hold Tight od Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich), Tak se směj (Who´ll Stop The Rain od Creedence Clearwater Revival), Planá láska (Proud Mary od Creedence Clearwater Revival), Všichni se hýbou (Shakin All Over od The Swinging Blue Jeans) nebo Neštěstí hledá (Nothing Else Matters od skupiny Metallica). Jedna z nich měla i speciální poselství – píseň Barbara Anna (Barbar´ Ann od skupiny The Beach Boys) vznikla na počest známé svinenské hospody U Roulů.

Ansámbl Hesperosu byl samozřejmě proměnný, někteří členové odešli, jiní přišli. Spoluzakladatel Zdeněk Roule si založil vlastní kapelu Shock In Over a během jisté doby byl pro Hesperos konkurentem, nicméně v druhé polovině 60. let odešla řada členů obou kapel na vojnu, a zbývající se tedy opět spojili a pokračovali jako Hesperos. V té době s nimi hrál také Pavel Heidinger z Nových Hradů, jenž se proslavil jako zpěvák dechové kapely Budvarka, a spolu s Růženkou Machutkovou zpíval také spoluzakladatel Jiří Svoboda. Ten zase později vystupoval s dechovou kapelou Podhoranka. Za hvězdu Hesperosu je dodnes považován Jaroslav Janeček.

Po několika letech ale kapelou otřásla tragická, dodnes často vzpomínaná událost. Nadaná zpěvačka Růženka Machutková zemřela, když na Rejtech vystupovala z autobusu a řidič vozidla, který tudy zrovna projížděl, ji nespatřil… Se ztrátou blízkého člověka se lze obecně těžko vyrovnat a když je zemřelý navíc skutečně mladý a má celý život před sebou, je ztráta ještě bolestivější. Členové kapely po Růžence smutnili, nicméně se rozhodli v koncertování pokračovat. Když ale po necelém roce zemřel při tragické nehodě na motocyklu i další člen Hesperosu, Pavel Kyslík, došla již ostatním z kapely chuť a energie pro další hraní. Pomyslná brána se uzavřela, Hesperos zmizel z místní hudební scény a dal dostatek prostoru dalším skupinám. Všichni ze sestavy na vystupování úplně zanevřeli, nepřipojili se k žádné jiné kapele a snad jen doma si čas od času každý z nich zahrál pro radost.

Dřív nebo později si ovšem začali uvědomovat, jak jim hudba v životech schází. A byl to opět Jirka Stráský, který v roce 1998 uslyšel na přehrávači píseň Želva od skupiny Olympic, svolal opět své přátele a navrhl po dlouhých pětadvaceti letech obnovení kapely. Všichni souhlasili a na sklonku 20. století se Hesperos vrátil se starými i novými hudebníky opět na výsluní.

Ze sklepa kulturního domu, kde kapela před pauzou zkoušela, se nyní, na přelomu tisíciletí, přesunula do sklepa OÚNZ v Novém městě a ve složení Jaroslav Janeček, Tomáš Korčak, Jaromír Polášek, Václav Růžička a Jiří Stráský se začala opět poctivě připravovat na účinkování na veřejnosti. V následujících letech docházelo opět ke změnám v obsazení, přičemž změn bylo tolik, že je není možno všechny vyjmenovat. Uveďme ale, že se mezi členy vrátil Bohuslav Růžička a na delší či kratší dobu se objevili také např. František Felenda, Martin Janešík, Jan Jindra, Jaroslav Kopenec, Roman Martinec a další.

Ve 21. století se kapela stala velmi žádanou a vystoupila na různých místech nejen v Jihočeském kraji. Po roce 2010 se postarala o hudební doprovod např. při slavnostním otevírání tanečního sálu KD Trhové Sviny nebo prvním ročníku bartolomějské pouti v Jedovarech. Z míst v nejbližším okolí, kde byl Hesperos také vidět, jmenujme Trhové Sviny (Velký rybník), Jílovice (pivovar), Římov, Velešín, ze vzdálenějších míst potom Prachatice, Strakonice a také dvě obce v kraji Vysočina, Lidmaň a Pelhřimov. V roce 2022 vystoupil Hesperos na benefičním koncertu pro Ukrajinu, který se konal v tanečním sále KD Trhové Sviny, a zatím naposledy pak na slavnostech města České Velenice. Ty připadly na září 2023.

Po účinkování v Českých Velenicích, téměř na konci kalendářního roku, došlo opět k dalším změnám v obsazení kapely. Dva dlouholetí hudebničtí kolegové se rozhodli ze skupiny odejít, a bylo tak zapotřebí sehnat nové posily. To se skutečně podařilo a Hesperos již zkouší s novými zpěvačkami Ivanou Rehákovou a Hanou Valentovou. Z původního složení nadále zůstávají a pokračují kytarista Bohuslav Řehout, basák Rostislav Bartoň a bubeník Jiří Stráský a v tomto složení poprvé vystoupí již na jaře letošního roku. Na skutečnosti, že repertoár zahrnuje oblíbené skladby od kapel Deep Purple, Harlej, Kabát či Katapult, se nemění nic.

Závěrem dodejme, že členové skupiny Hesperos by chtěli prostřednictvím tohoto článku vyjádřit poděkování městu Trhové Sviny za podporu a svým fanouškům za přízeň. A zároveň s nadšením a svým mottem „Jedeme dál!“ slibují, že už za chvíli se opět můžete těšit na viděnou a že to bude pořádná jízda!