608 436 941

Hamr kemp – festival soudobé křesťanské kultury se letos může chlubit větší návštěvností

Autor: Dagmar Nováková – text a foto | Zveřejněno: 26. července 2019 | 54x

Tradiční hudební akce na hamru

„Festival, který by chtěl přinášet nejen kapely různých žánrů, ale také divadlo, výtvarno, mluvené slovo a další kulturní požitky, které dohromady spojuje křesťanské poselství…,“ tak se prezentuje Hamr Kemp, mladý festival, který můžeme navštívit každý rok v červnu, letos od pátku do soboty, 28. až 29. června v příjemném prostředí Buškova hamru.

„Moderování mě bavilo, kapely byly vstřícné a sdílné, přátelské. Překvapila mě příjemně noční kostýmovaná prohlídka Buškova hamru, ocenila bych herecké výkony amatérských herců, například čert nám vysvětloval, jak to tehdy na hamru fungovalo v kovářské dílně, vodník vyprávěl, jak byla tehdy důležitá voda pro hamr,“ říká mladá moderátorka festivalu Alice Nováková, která diváky festivalem prováděla spolu se stejně starým devatenáctiletým Ondřejem Petroušem. „Zajímavé bylo parkourové vystoupení, součástí skupiny, která vystupovala, byly i děti (trhovosvinenská skupina Ethrial, pozn. red.). Pro děti tu mimo jiné byla i rytířská atrakce, mohly si vylézt „na koně“ a zkusit si rytířský turnaj. Bylo to něco nového, to samozřejmě bavilo každého, kdo to vyzkoušel. Užila jsem si nejvíc poslední kapelu, bylo to pro ty nadšence, co tam zůstali až do konce, do tmy, přesto nás tam bylo docela hodně,“ dodává moderátorka jedním dechem.

Jaký byl letos program hudebního festivalu? Páteční večer začal divadlem známého jihočeského divadelníka a herce ti Marčíka staršího. Tentokrát nás uvedl do světa středověkých mystérií. „Není důležité, jestli je člověk věřící nebo ne, ale jestli se koupe, nebo sprchuje,“ je jeden z Marčíkových úsměvných bonmotů pátečního večera. Herec představil tři biblické příběhy, například tzv. Svatbu v Káni galilejské, a protože by se žádné Marčíkovo divadlo neobešlo bez spolupráce s pobaveným publikem, došlo i na vybírání drobných či sundávání bot.

Sobotní odpoledne začalo s Robertem Jakšem, který si vystačil sám s kytarou, a bylo patrné, že i po letech mu to zpívá výborně, poslechli jsme si v jeho podání anglické i české spirituály a gospely, na některých písních se autorsky podílel. Hluboké či poetické texty potom zaujaly u manželské dvojice z Hartmanic, která vystupuje pod názvem Šest strun, dvojice si také texty tvoří. „Tvoje vlasy jako moře, v jejich vlnách se utápím,“ zněla dojemná milostná píseň pro manželku Ivanku. Daniel Blahout je mladý písničkář z Českých Budějovic se zvonivým a barvitým hlasem, také autor písní, který potom převzal pěveckou štafetu. Jeho nejznámější skladba se jmenuje Klíč. A to už jsme se přesunuli na další scénu sledovat divadlo ti Marčíka mladšího pod názvem Já to jsem, který pobavil se svým hereckým kolegou nejmladší diváky známou pohádkou o Pinocchiovi. Hudební pódium mezitím zaplnili mladí hudebníci a zpěváci ze skupin Elaion a PM. Teenageři hráli a zpívali klasický worship, vzduchem se nesl zvuk mnoha nástrojů, například kytar, klarinetu, kláves či violy. Silný emocionální prožitek přinesli interpreti z hudební skupiny Pod křídly. Vystoupení vrcholilo skladbou You say od Lauren Daigle v podání Markéty Kučerové. Ani Míša Kadlecová svým výrazným pěveckým projevem nezůstávala pozadu, za zády měla děvčata kromě kytaristů i violistu Roberta Střihavku, člena orchestru Národního divadla. Všechny diváky potom roztancovala brněnská chlapecká pop-rocková skupina Way to go svými rytmickými písněmi. Dokonce se publikum naučilo nový moderní tanec Před závěrečnou tzv Afterparty Worship Night diváky definitivně zvedla ze sedadel rocková původem americká skupina Divine Attraction, na kterou všichni jistě čekali. Dva Američané původem z Kalifornie dočasně působí na severní Moravě v rámci programu EXIT Tour Křesťanské akademie mladých. Atmosféra pulsovala osobitým rockem. „Naše muzika je sdílením, vyznáním i modlitbou,“ vyjadřují se sami interpreti.

A co na to diváci? Daniel (18 let) se se svým názorem na hudební akci netajil: „Hamr Kemp hodnotím velmi pozitivně, jsem tady letos poprvé a určitě přijedu za rok znova. Která kapela mě zaujala? Ta, jak tam mají houslistu z orchestru Národního divadla. Kapela Pod křídly? Jo, ty byli dobrý. Jsem rád, že jsem se viděl taky po dlouhý době s kamarádama, ty fesťáky jsou hlavně o těch lidech a ty jsou tady taky dobrý.“ „Mně se moc líbí atmosféra a prostředí Buškova hamru, krásná příroda, potůček, voda, i v horkém létě je tady velmi příjemně, a taky se tady potkávám s fajn lidma a jezdím sem každý rok užít si takovou klidnou atmosféru,“ říká Adéla, paní středního věku. „Která kapela mě zaujala? Líbila se mi poslední píseň kapely Pod křídly a jsem zvědavá na kapelu Divine Attraction, jsem zvědavá ještě na to, co přijde.“

Karel Sedláček je jedním z organizátorů festivalu, zeptali jsme se tedy: „Ty jsi Kájo, organizátor a duchovní otec festivalu, je to tak?“ „Jsem jeden z několika. S Kájou Zettlem, Pavlem Podhradským, těch partnerů by se našlo víc určitě.“ „Kdy se zrodila myšlenka festivalu?“ Je to pátý ročník, ale šestý rok, protože první byl nultý ročník.“ „Jak bys zhodnotil letošní festival?“ Jako horký (smích). Myslím, že jsme zažili průlom, dříve měla akce spíš “rodinný” ráz, teď snad už přecházíme do festivalovějších rozměrů. Rádi bychom do budoucna, aby festival byl třídenní, od pátku až do neděle, aby končil společnou bohoslužbou, aby se posunul do větších rozměrů: větší pódium, několik scén apod. To je hudba budoucnosti, a proto jsme rádi, čím víc chodí diváků, čím jsou spokojenější, tak doufáme, že vezmou s sebou příště další a že se festival bude postupně nafukovat v počtu lidí a tím pádem i v počtu scén, účinkujících a tak dále.“ Je něco, co tě letos překvapilo, zaujalo? Byl jsi z něčeho nadšen?“ „Byl jsem nadšený z toho, jak to celé probíhá, jsme rádi, že když účinkující odjíždějí, jsou nadšení z místa, z atmosféry, z lidí, z toho, jak je to tady zorganizovaný. Teď to vypadá, že chválím sám sebe, tak toho nechám (smích).“ „Kterou kapelu sis nejvíc užil?“ „Jak dělám tři věci najednou, tak nemám úplně čas to vnímat, ale snažím se na každou kapelu jít podívat a zatleskat jim, myslím si, že jsou všichni úžasný, asi bych nevypíchnul žádnou, protože se mi líbily všechny.“

Karel Zettl, ředitel Domečku v Trhových Svinech, dodává: „Festival začíná po těch letech být více festivalový, jsme za to rádi, vnímám, že i víc lidí přichází a víc se o nás už letos ví, měli jsme i mediální kampaň, která k nám přišla sama, aniž bychom o ni usilovali, asi se o nás už v republice ví, tak jsme z toho měli radost…“

A když z hudby vyhládlo, návštěvníci si mohli dát pečené selátko, klobásky či grilovaný hermelín. Pro vyžití nejmenších tu byly přichystány kromě zmíněné rytířské atrakce i skákací hrad, slackline či omalovánky.

Organizátoři děkují Domečku v Trhových Svinech za poskytnutí prostoru Buškova hamru, všem dárcům, kteří na festival přispěli, i dobrovolníkům, kteří akci podpořili prací, i divákům, bez kterých by akce neměla smysl.