Zatímco v září se léto mění v podzim, tak říjen už je plně podzimní měsíc. V nadpisu dnešního příspěvku jsem proto využil charakteristickou činnost pro toto období. My vlastně také sklízíme to, co jsme (a jak kvalitně) připravili.
V září jsme pokračovali v seriálu Povídání s terapeutkou Jar. Brouskovou. Účastníci si tentokráte pobesedovali o tom, jak svůj organismus připravit na podzimní období. Několik účastníků si chválilo nejen akci samotnou, ale už i použití produktů doporučených v předcházejících „Povídání“.
Pokračovali jsme rovněž v dalším seriálu, konkrétně se zájezdy za památkami zapsaných na tzv. Listině UNESCO. Cílem naší cesty byla Třebíč, město nenápadné, ale velmi zajímavé. Nakonec v něm jsou dokonce dva objekty zapsané na jmenované prestižní listině (viz samostatný článek).
V pátek 18. září jsme se konečně dočkali, přesněji se dočkali příznivci country hudby a tradičních pátečních setkání s tímto žánrem v kavárně restaurace Junior. Hudební sdružení KAHU prošlo výraznými personálními změnami, takže nové složení vystupuje pod novým názvem „Máme to na jazyku“.
Chvíli trvalo, než se v novém složení sehrálo tak, aby si trouflo na veřejné vystoupení. Čekání trvalo sedm (dlouhých) měsíců, takže nebylo divu, že první zájemci o country hudbu přišli už hodinu před oficiálním začátkem.
Protože jsme chtěli, aby se vše v kavárně mohlo připravit v klidu, rozhodli jsme se přístup do kavárny umožnit až 15 min. před oficiálním začátkem akce. Obávali jsme se nepříjemných reakcí příchozích, ale dopadlo to dobře díky pochopení příchozích a jejich trpělivosti. Děkuji jim za to a věřím, že to tak proběhne i příště. Pro některé účastníky Country večera nebylo jednoduché vydržet až do konce, protože už ráno odjížděli na Šumavu na poslední letošní výjezd s Jitkou Bartyzalovou, tradiční průvodkyní těchto našich zájezdů. Možná i to byl důvod, proč nakonec několik židlí v kavárně obsazeno nebylo.(
Na Šumavě účastníky čekala procházka mezi Volary a Lenorou. Počasí bylo nádherné, stejně jako trasa pěšího výletu. Krajina nebyla tentokráte tak zvlněná, takže to možná ani nevypadalo jako na Šumavě.
Zajímavých míst a samozřejmě i krásných výhledů jsme si ale užili. Necelý kilometr za Volary jsme narazili na dřevěné srdce Evropy. Zastavili jsme se i u pomníku posledního amerického vojáka, který zahynul v květnu 1945 na našem území. Shodou okolností byl vlastně Čechoameričan, protože jeho rodiče byli Češi, kteří se do USA vystěhovali.
Zajímavá zastávka byla u pomníku Andrease Hautauera nad Lenorou, šumavského skláře, který je autorem „Šumavské hymny“. Paní průvodkyně nám ji přehrála, což bylo u pomníku autora hodně emotivní, až to některým vehnalo slzy do očí, zvláště když se někteří dokázali připojit svým zpěvem.
V Lenoře jsme se zastavili u obecní pece. Řada místních obyvatel neměla vlastní pec nebo na nákup dostatečného množství dřeva, aby si pec mohli sami roztopit. A tak se jich muselo vždy dát několik dohromady, aby si upekli, co potřebovali – česnekové lenorské placky, bochánky, vánočky, někdy i koláče, a nakonec i chléb.
Smutný pohled byl na trosky proslulé lenorské sklárny, která doplatila na nepovedenou privatizaci. Vynechat jsme nemohli ani „lenorský zámeček“, přesto cesta ubíhala rychleji, takže zbyl čas i na občerstvovací zastávku v restauraci u Soumarského mostu.
Samozřejmě jsme před odjezdem stihli společnou fotku před nástupem do autobusu firmy Stibus. Poděkovat musíme i p. Jindřichu Krejsovi, řidiči, za jeho klidnou, bezpečnou a při tom svižnou jízdu, takže jsme domů dorazili ještě za světla a všichni už jsme ve veselé náladě spřádali plány na výlety za šumavskou přírodou v příštím kalendářním roce.
Poděkování patří i paní Martě Sokolíkové a jejímu manželovi za vedení výletu a samozřejmě nelze zapomenout poděkovat ani paní Jitce Bartyzalové za přípravu trasy a řady zajímavých informací.
Beseda s mjr. Hyhlíkem o tzv. devadesátkách v našem hlavním městě se uskutečnila až po uzávěrce tohoto vydání, takže se k ní vrátím v listopadovém čísle.
Z našich říjnových aktivit si vás dovolím upozornit na tyto akce.
V pátek 2. října zahajujeme v bazénu ZŠ zdravotní cvičení. Účastnit se vzhledem ke kapacitě bazénu mohou pouze členky a členové SPCCH. Do příštího cvičení 16. 10. to ale můžete stihnout změnit.
Ve středu 14. října si do divadelní kavárny MěKS přijdeme popovídat s Jar. Brouskovou na téma přípravy našeho organismu na zimní období, čímž tento čtyřdílný cyklus letos zakončíme.
Možná vás slovo letos zaujalo. Prozradit nesmím, naznačit snad mohu. A věřím, že to v příštím roce dopadne dobře.
Další týden, v úterý 20. října, nás od 15:00 bude v místní knihovně čekat novinka v podobě Šachového setkání s Matyášem Hokrem, studentem místního gymnázia, členem Šachové akademie VŠTE v Českých Budějovicích. Přeborník Čech v kategorii do 14 let nám nejen něco o této zajímavé hře řekne, ale také si se zájemci zahraje simultánku.
Věřím, že si mnozí budete chtít vyzkoušet své šachové schopnosti, ale prostor knihovny není nafukovací, proto zatím počítáme s deseti stolky. Zájemci se mohou přihlásit do pátku 16. 10. na 731 408 383 nebo na knihovna@tsviny.cz.
Další Country večer nás čeká v pátek 23. 10. a druhý den, v sobotu 24. 10. budeme zase odjíždět na zájezd, tentokráte dvoudenní. Zájezdem si chceme připomenout vznik Československa a společné soužití se Slováky.
Proto jsme program koncipovali jako volné pokračování našeho květnového zájezdu na Slovensko. Název Slováci v Praze může leccos naznačit, ale večerní návštěvu ve Slovenském domě (spojenou s rautem) mohu prozradit už nyní. Věřím, že několik, v této chvíli volných míst, v autobuse při odjezdu nebude.
Po státním svátku nás čeká další významná novinka. Naše ZO bude organizačně zabezpečovat Krajské finále seniorů ve stolním tenisu. Turnaj pro 16 žen a 16 mužů se uskuteční ve čtvrtek 29. října od 9:00 ve sportovní hale.
Akce, jejímž hlavním organizátorem je Krajská rada seniorů Jč. kraje, probíhá pod záštitou Doc. Lucie Kozlové, náměstkyně hejtmana, a Ing. Davida Štojdla, rovněž náměstka hejtmana a starosty našeho města.
Turnaj naše ZO SPCCH zabezpečuje za významné pomoci místního oddílu stolního tenisu z TJ Spartak, a tak věřím, že vše proběhne na úrovni, která bude našemu městu dělat čest.
Vy, co znáte podmínky v hale, tak víte, že tam není tribuna pro diváky. Nicméně nějaký prostor pro vás bychom tam určitě chtěli vytvořit. Upozorňuji ale, že do haly je povolen vstup pouze ve sportovní obuvi nebo v přezůvkách!!
Na závěr dnešního příspěvku si vás dovolím informovat o několika dalších aktivitách Krajské rady seniorů. Organizuje dva průzkumy. První se týká zkušeností se Senior pasem, druhý pak s projektem IDESKA. V srpnovém vydání TSL jsem napsal (s. 4), že naše ZO nebude organizovat nějakou anketu, ale členské organizace KRS byly jejím předsednictvem požádány o zjištění názorů, aby bylo možno s Jihočeským krajem jednat na základě konkrétních faktů.
Máte-li svou osobní zkušenost se Senior pasem nebo IDESKOU (dobrou i špatnou), napište, prosím, na e-mailovou adresu naší ZO spcchts@seznam.cz. Děkuji.
Na setkání s vámi na některé akci naší ZO se těší
