Konopiště paří bezesporu k jedněm z nejkrásnějších zámků v České republice. Mnohým z nás se vybaví jeho typická siluleta s kruhovými věžemi přestavená do současné podoby v romantizujícím stylu z přelomu 19 a 20 století.
Zámek proslul zejména jako poslední sídlo následníka rakousko-uherského trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d Este, atentát na něhož v Sarajevu v roce 1914 se stal záminkou k vypuknutí 1. světové války. Tento nejvýznamnější majitel zámek přeměnil v reprezentační sídlo, zavedl zde moderní vybavení v podobě elektřiny, vodovodu a hydraulického výtahu a celkově mu vtiskl současnou romantickou podobu. K životním vášním následníka habsburského trůnu patřilo obornictví, lovectví a myslivost jako taková. V okolí zámku, v překrásném anglickém parku nechal vybudovat bažantnice, obory pro mufloní a dančí zvěř a v zámeckém parku vybudovat altány s loveckou tematikou.
Jeho lovecká vášeň a rozsah aktivit jsou dodnes předmětem zájmu historiků i myslivců. Část jeho obrovské sbírky loveckých trofejí, zbraní a knih odborné literatury o zvěři, přírodě a lovu je dodnes součástí interiérů zámku Konopiště. Celkově je na zámku vystaveno zhruba 4055 trofejí, což z ní činí jednu z největších sbírek v České republice. Lovil nejen v zemích monarchie, ale i při svých zahraničních cestách v Americe, Asii a Africe. Lov byl v jeho době považován za sport a výsadu šlechty. Na jeho hony, které se často konaly v okolí Konopiště, byli zváni významní aristokraté z české i německé šlechty. Už za jeho života se však začaly objevovat názory na jeho až patologickou střeleckou zběsilost. Jeho touha střílet byla enormní jakmile dostal zbraň do ruky. Nicméně podobné hony a akce byly v této době běžné mezi vysokou šlechtou. Přesto však František Ferdinand byl velice dobrým a pokrokovým hospodářem, dbal na chov zvěře a péči o lesy. Prosazoval zakládání smíšených lesů na rozdíl od zakládání smrkových monokultur kvůli rychlému hospodářskému užitku. Budoval obory a v období nedostatku dbal na zajištění dostatečného přikrmování zvěře, aby snížil škody na lesních porostech.
A právě do těchto krásných prostor jsem se rozhodl uspořádat výlet pro děti z mysliveckého kroužku. Prohlédnout si tyto krásné sbírky, zámecké oborní chovy zvěře a nádherné interiéry. Výhodou zámku a celého areálu je blízkost města Benešov, kdy vzdálenost od vlakového nádraží přímo k zámku jsou necelé tři kilometry. Doprava tím byla krásně vyřešena a zároveň dětští účastníci měli hezký zážitek z jízdy rychlíkem z Českých Budějovic. Jako prohlídková trasa byla zvolena trasa číslo dvě, neboť ta obsahuje více z již zmiňovaných sbírek v podobě loveckých trofejí a vycpanin, ale také zbrojnici, která obsahuje skutečné skvosty v podobě dvou kompletních slavnostních brnění, jak pro jezdce, tak pro koně z první poloviny 17. století.
Bohužel na další prohlídky venkovního areálu vzhledem k nepřízni počasí nebylo ani pomyšlení, neboť nás od ranních hodiny provázelo studené deštivé počasí. S dětmi jsme se proto uchýlili do zámecké restaurace, kde jsme si pochutnali na teplé zvěřinové polévce a probrali zážitky z prohlídky zámku a areálu. Po zaslouženém odpočinku jsme se vraceli mlhavým zámeckým parkem zpět k vlakovému nádraží a díky absenci většího množství dalších návštěvníků jsme měli na závěr výletu možnost pozorovat několik bažantích kohoutů, kteří na čerstvě pokosené louce svítili jako ptačí drahokamy. Na zpáteční cestě nám i krásně navazovalo další autobusové spojení směr Trhové Sviny, a tak jsme se zpátky k základní škole dostali již kolem půl šesté odpoledne. Děti si z výletu odnesly spoustu zážitků, ale i poznatků a již se všichni těšíme na další zážitky s naším mysliveckým kroužkem.
