Emila Hácha poprvé na poštovní známce
Filatelistou jsem se stal již v útlém věku, rychle jsem ale skončil, když jsem krásné darované známky nalepil do sešitu kašičkou připravenou z mouky. V průběhu dalších desetiletí jsem známky lepil už jen na obálky a pohlednice posílané rodičům, příbuzným a slečnám.
Můj comeback do říše známek nastal nyní, v souvislosti se slavnostní prezentací poštovní známky vydané u příležitosti 80. výročí zvolení rodáka z Trhových Svin JUDr. Emila Háchy prezidentem Česko–Slovenské republiky 30. listopadu 1938. Přesně po osmdesáti letech od volby jsem brzy ráno vyjel z Prahy do (rovněž) svého rodiště – Trhových Svin a před desátou vstoupil do již zaplněného prostoru kulturního a informačního centra.
Následovaly krátké projevy reprezentantů města, novinářské rozhovory, fotografování a filmování. My „filatelisté“ jsme utvořili řadu zájemců o aršík, na kterém je Emil Hácha zobrazen na 25 „áčkových“ známkách. O připravené pohoštění na stole neměl nikdo zájem a těžké časy nastaly oběma pracovnicím infocentra; přijímaly bankovky velkých hodnot a vracely jen málo. Dostalo se na každého. Nový impuls k činnosti dal zřejmě jediný opravdový filatelista mezi námi; to když rozebral jeden ze zakoupených aršíků na jednotlivé známky a nalepil je na připravené čisté obálky a pohlednice s portrétem pana prezidenta. Pak oznámil, že teď půjde na poštu a nechá si vše orazítkovat poštovním razítkem s dnešním datem. A mezi námi, filatelistickými prosťáčky, vypukla menší panika. Neměli jsme čisté obálky, a hlavně jednotlivé známky. Nechtěli jsme zničit krásný a drahý aršík, třebas ku prospěchu jiného hezkého. Pohlednice se rychle vyprodaly, v místním papírnictví zase čisté obálky a postupně se–složitě jednoduše–vyřešil problém jednotlivých známek. K dispozici bylo příležitostné razítko, a někteří svůj filatelistický zážitek 1. dne vydání nové známky s přívlastkem genia loci završili také na trhovosvinenské poště.
Prezentovaná známka byla vydána Českou poštou prostřednictvím služby Vlastní známka, a tento privátní počin si zaslouží pochválit. Snad se nemýlím, že jde o první filatelistické připomenutí osobnosti Emila Háchy vůbec. Věřím, že přispěje svým dílem k historicky objektivnímu hodnocení našeho rodáka. Takových hodnocení od renomovaných historiků existuje sice dostatek, nenašly ale v některých případech dosud své místo v hlavách a srdcích dokonce ani u představitelů našeho současného establishmentu.
