K symbolům Velikonoc u nás ve vsi patří neodmyslitelně řehtačky. Řehtat se s nimi začíná na Zelený čtvrtek v šest hodin večer, kdy přestávají zvonit zvony, protože „odlétly“ do Říma. Na Velký pátek letos hodně pršelo, chlapci přesto neúnavně řehtali a oznamovali čas v šest ráno a v šest večer. K tomu ještě kolem čtvrté hodiny odpoledne chodili dům od domu, kde řehtali tak dlouho, dokud nedostali koledu (vajíčka, sladkosti nebo peníze).
Na Bílou sobotu jsou slyšet řehtači pouze v šest ráno, protože v poledne se zvony vrací zpět. Po sobotním řehtání si kluci rozdělili spravedlivě koledu, podle toho, jak kdo poctivě chodil a hlasitě řehtal.
Na Velikonoční neděli připadá u nás v Otěvěku zajímavá tradice – pekání vajec. Pekání je souboj v ťukání zdobenými vajíčky. Vždy dva vylosovaní soupeři zkouší pevnost skořápky svého natvrdo uvařeného vajíčka. Vítězem se stane ten, jehož vejce vydrží i přes pekání s neporušenou skořápkou. Pokud se jednomu z hráčů proboří špička a pak i druhá strana vajíčka, prohrává a vejce putuje do vlastnictví protihráče. A tak to jde pořád dokola, dokud nezůstane poslední vajíčko neporušené. Jeho majitel se stává vítězem.
Letos se do soutěžního klání přihlásilo celkem 32 soutěžících, každý měl k dispozici 3 natvrdo uvařená vejce. Taktika byla různá, někdo měl své vajíčko „nalakované“, jiný se odvolával na kvalitu domácí snášky, někdo měl zaručená „kupovaná“ vejce. I přes nelítostný souboj se letošním šťastlivcem a vítězem v pekání stala Jitka Ertlová, na druhém místě skončil Petr Homola mladší a třetí pozici obsadil Michal Ertl. Je vidět, že rodina Ertlova se v posledních týdnech na pekání řádně připravovala.
Nakonec se všech jeden a půl kopy a půl tuctu vajec společně snědla, některá již během hry, zbylá v podobě výborné vajíčkové pomazánky s chlebem.
