V říjnu prošel náš úřad velice těžkým obdobím. Na začátku tohoto měsíce, 6. října, byla napadena počítačová síť úřadu, což pochopitelně způsobilo nemožnost vykonávat většinu úřední práce. Bylo to velice stresující období především kvůli nejistotě, co vše tento útok poškodil, a jak rychle bude zase možné uvést úřad do chodu. Po splnění všech zákonných povinností – nahlášení trestného činu na Policii ČR a na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, začaly intenzivní práce na zjišťování rozsahu zasažení sítě, záloh dat i jednotlivých počítačů. Díky maximálnímu nasazení našich informatiků i díky velice odborné pomoci pana Ing. Petra Šikuty se podařilo postupně spouštět jednotlivé odbory především státní správy. Po necelých dvou týdnech byly služby pro občany obnoveny v plné míře. Paradoxně nám v této situaci pomohlo nařízení vlády, které od 12. října omezilo úřední hodiny. Pro občany tedy tento výpadek znamenal nemožnost využití úředních hodin ve dvou, maximálně třech dnech. Pro úředníky to byl problém mnohem větší, jejich agenda se jen odsunula. Po obnovení toho nejnutnějšího k provozu se ještě dnes dávají zpět do chodu další programy apod.
Bohužel poté, co jsme si vydechli, že úřad může v nejnutnějším režimu znovu fungovat, přišla další a daleko horší rána. Mezi našimi zaměstnanci se ve velkém rozšířila nákaza covidem. Ve středu 21. října těsně před odpoledními úředními hodinami se nahromadilo tolik hlášení o pracovní neschopnosti a nařízených karanténách, že jsem musela narychlo nařídit uzavření celého úřadu. Víc než polovina zaměstnanců za tento měsíc prošla pracovní neschopností (včetně karantén i dalších nemocí), a to i přes to, že nebyla podceněna prevence – roušky, dezinfekce, rozdělení úředníků i dalších zaměstnanců na dvě skupiny, aby byla dodržena zastupitelnost. Bohužel z postupu šíření je zřejmé, že i řešení problémů se zavirovanými počítači, tzn. nestandardní pohyb lidí i počítačů v opravdu stresovém nasazení k tomuto přispělo.
Pochopitelně neustále přemýšlím nad tím, zda jsme něco nezanedbali, co přispělo k tak masivnímu rozšíření. A to i proto, že (přestože jsem opravdu velmi poctivě dodržovala všechna opatření) se ani mně covid nevyhnul a prošla jsem si těžším průběhem nákazy. Kromě zmíněné výjimečné situace jsme měli nepochybně smůlu i v tom, že jsme byli zasaženi v té nejhorší době, kdy bylo velmi málo termínů na testy. Kdo neměl odvahu vydat se bez předchozího objednání do hodinové fronty, popř. mu to zdravotní stav neumožnil, čekal na výsledky víc než týden; pokud se vydal až po odeznění horeček, čekal i 14 dní. Do té doby mohl své kontakty seznámit se situací pouze on sám - neprobíhala žádná komunikace s hygienickou stanicí, absolutně žádné trasování kontaktů, tzn. ani karanténní omezení z toho vyplývající.
Doufám, že to nejhorší už máme za sebou, a všichni, kteří se vracíme do práce, se snažíme vše dohnat, aby tento výpadek neměl žádný vliv na chod města. Pro mě to v tuto chvíli znamená především velmi intenzivní práci na sestavení rozpočtu města na rok 2021 a doufám, že časovou ztrátu za pomoci úředníků, radních a následně i zastupitelů města doženeme a rozpočet schválíme na prosincovém jednání zastupitelstva města.
Chtěla bych se tímto omluvit všem, kterým uzavření úřadu způsobilo komplikace. Mnohé úřady zavíraly preventivně, aby předešly riziku. U nás ale nebylo výjimkou, že byli v karanténě téměř všichni zaměstnanci jednotlivých odborů, personálně nebylo skutečně možné chod úřadu zajistit.
Další omluvu si zaslouží i obyvatelé ulice Kostelní a všichni, kterých se dotkla rekonstrukce této ulice. I zde se zastavily práce z důvodu nákazy mezi zaměstnanci stavební firmy. Obyvatelé o tomto byli informováni, přesto jim tímto velmi děkuji za trpělivost, dobře vím, jak jsou omezeni. Skutečně se všichni snažíme, aby byla rekonstrukce co nejdříve ukončena, a věřím, že obnovená síť i nový povrch nakonec všechny potěší.