V posledních dvou číslech jsem vás informovala o dění ve městě v souvislosti s šířením pandemie COVID-19. Pondělí 28. května bylo prvním dnem, kdy přestal platit nouzový stav v České republice. Pokud budeme tedy za zlomový den počítat 10. březen, kdy byla vyhlášena první opatření včetně uzavření škol a zrušení kulturních akcí, máme za sebou více než dva měsíce, nebo chcete-li téměř 10 týdnů života, kdy jsme se všichni ocitli v situaci, kterou jsme nikdy nezažili a na kterou jsme nebyli připraveni.
Za vedení města musím říci, že to bylo velmi náročné období, ve kterém se téměř zastavila běžná agenda a řešila se jen ochrana obyvatel před nákazou. Jak jsem již psala, v prvních týdnech jsme zůstali bez jakékoli pomoci, a to jak materiální, tak bohužel i bez jakékoli rady, jak věci řešit, kde nakoupit atd.
Nyní, po ukončení nouzového stavu, a možná v mezičase před další vlnou nákazy, je čas se ohlédnout. Kromě zmíněného množství práce jsou zde i finanční náklady. Město v souvislosti s COVID-19 vynaložilo finanční prostředky ve výši 323 tisíc Kč. Nejvyšší položkou jsou výdaje na látkové roušky – 177 tisíc Kč. Zde chci ještě jednou poděkovat všem, kteří roušky šili zdarma a rozdávali je sami nebo prostřednictvím města. V danou chvíli bylo nejdůležitější, že byly k dispozici rychle (od firem je bylo možné nakupovat jen v takovém množství, jak rychle byly schopny vyrábět), ale nyní se ukazuje i finanční úspora. Také musím zmínit, že ne všechny roušky byly rozdány a že jsme v posledních nákupech počítali i se zásobou pro případnou další vlnu. Už dobře víme, že čekat na slíbené roušky z Číny v poštovní schránce každého občana je marné.
Další výdaje byly především za dezinfekční prostředky, a to jak na ruce, tak i na úklid (i zde máme zásobu pro další měsíce). Nakoupili jsme také bezkontaktní teploměry – i pro školu a školku – a tam, kde to bylo možné, jsme vybavili přepážky úředníků ochranným plexisklem.
Pro srovnání je možná zajímavý i údaj o výdajích jednotlivých obcí v ORP Trhové Sviny – shromáždění těchto údajů bylo naším úkolem v rámci Bezpečnostní rady ORP TS a nejde o konečný součet (byl po nás požadován ke konci dubna). V součtu 16 obcí v ORP TS v souvislosti s ochranou obyvatel proti COVID-19 vydalo finanční prostředky ve výši 1,8 milionu Kč.
Bezpečnostní rada města zasedala každý den - a skutečně každý den bylo co řešit. Každý týden jsme se také scházeli jako Bezpečnostní rada ORP Trhové Sviny, kde jsme za účasti Policie ČR a Hasičského záchranného sboru řešili situaci v celém regionu. Hlavním úkolem bylo především zajištění komunikace mezi Krizovým štábem Jihočeského kraje a starosty jednotlivých obcí v regionu. Jedním z posledních úkolů byla i distribuce tzv. KPZ – Krajské pomoci zranitelným. Šlo o balíčky s jednorázovými ústenkami, látkovými rouškami a respirátory, které byly určeny lidem se závažnými zdravotními problémy - především těm s oslabenou imunitou, onkologicky nemocným či osobám o ně pečujícím. Přiznám se, že jsme se nejprve obávali toho, zda jsme schopni balíčky rozdat tak, aby se dostaly k těm skutečně potřebným. Balíčky jsme tedy rozdělili do ostatních obcí podle počtu obyvatel a další distribuci svěřili starostům. V Trhových Svinech (měli jsme k dispozici něco přes 100 balíčků) jsme o pomoc poprosili praktické lékaře, kteří nejlépe znají zdravotní stav a potřeby svých pacientů. Tímto bych jim chtěla poděkovat, že nám velmi ochotně pomohli, a díky tomu víme, že balíčky byly rozdány těm opravdu potřebným.
Za velmi přínosné považuji také pravidelné pondělní videochaty s paní hejtmankou, krajskou hygienickou stanicí, popř. školským či zdravotním odborem Jihočeského krajského úřadu, kterého se účastnili i starostové všech ORP v Jihočeském kraji. Touto cestou jsme se dozvídali věci potřebné, ale důležité bylo i to, že jsme takto mohli sdílet i zkušenosti z jednotlivých měst. Na poslední videokonferenci jsme se shodli na tom, že pro všechny případy všichni zachováme krizová čísla a nabídku pomoci seniorům s nákupy.
Téměř při každém jednání jsme se shodovali na tom, že nejvíce nám komplikují situaci prohlášení vlády, která ale kromě „a“ neříkají také „b“. Například situace kolem otevření mateřských a základních škol. Základním školám byla uložena povinnost otevřít pro 9. ročníky školu od 11. května, ale nebyly dány podmínky, které je nutné dodržet. Ty měly být dány do konce dubna. Až v sobotu 2. května byly zveřejněny na webu ministerstva školství, a zvláště základní školy musely vše připravovat velmi rychle. Velké obavy jsme měli z otevření mateřské školy, protože pokud by platilo to, co pro školy základní, tedy že ve skupině může být maximálně 15 dětí, mohli bychom přijmout jen něco přes polovinu dětí. Zásadní roli v rozhodnutí rodičů, zda děti do školy či školky přihlásí, určitě sehrává to, zda i nadále bude vypláceno ošetřovné, a také v jaké výši. Až 14. května na tiskové konferenci uvedla paní ministryně Maláčová, že ošetřovné bude vypláceno i nadále (v odůvodněných případech na základě čestného prohlášení rodiče) ve výši 80%. Šlo ale jen o prohlášení – ještě nyní, když tento článek píšu, zachování ošetřovného teprve projednává senát, tzn. není definitivně schváleno. A to už máme mateřskou školu v Trhových Svinech téměř týden otevřenou.
Je určitě na místě ocenit práci ředitele základní školy, ředitelky mateřské školy i všech pracovníků těchto institucí, kteří se podíleli na přípravách znovuotevření za dodržení všech hygienických pravidel.
Nemohu opominout ještě jeden příklad toho, jak mohou ničím nepodložená prohlášení vlády či jejích ministrů vyvolávat nedorozumění. Do rady města 4. května jsem předkládala návrh na odpuštění nájmu podnikatelům v nebytových prostorách v majetku města, kteří na základě vládních nařízení nemohli v těchto prostorách podnikat. Jednalo se o návrh na 100% odpuštění nájmu po dobu, kdy pro konkrétní podnikatelskou činnost omezení trvalo. Protože jsem ale z tiskových konferencí věděla, že vláda bude ten den projednávat i participaci státu na těchto nákladech, tento návrh jsem z jednání stáhla. V pozdních večerních hodinách bylo ve sdělovacích prostředcích řečeno, že prošel návrh, podle kterého by se měl stát podílet 50% úhrady nájemného za tři měsíce za podmínky, že nájemce odpustí 30%. Předpokládala jsem, že v souladu s těmito podmínkami připravím návrh do rady města. Ukázalo se ale, že šlo jen o návrh, který musí být nejprve vypracován a následně schválen. Vše ale bylo komunikováno tak, jako kdyby již bylo rozhodnuto. Proto nám nezbývá než čekat na konečné schválení (včetně podmínek a postupu při žádosti) a tím nechávat podnikatele v nejistotě.
Abych ale tuto kapitolu nekončila tak negativně, ráda bych se s vámi podělila o poděkování paní hejtmanky, které patří nejen starostům, ale určitě i mnohým z vás.
