Začátek března byl ještě v normálním pracovním duchu. Zmínila bych například velké setkání ohledně nového dotačního období, kde nám byly zástupci Ministerstva pro místní rozvoj představeny nové dotační programy – ještě ne všechny podmínky byly známy, ale kdo ví, k jakým změnám dojde nyní.
Také jsem se zúčastnila setkání Svazu postižených civilizačními chorobami, které snad mohu označit jako opravdu velké setkání převážně seniorů z Trhových Svinů. Jsem ráda, že taková setkání mohu využít k tomu, abych odpověděla na to, co seniory zajímá. Je to také příležitost vysvětlit, proč jsme nuceni činit některá opatření.
COVID - 19
Zlomovým datem byl 10. březen, kdy jsme dopoledne čekali na tiskovou konferenci vlády, na které nakonec byla vyhlášena první opatření proti koronaviru – a to uzavření škol a zrušení kulturních akcí s počtem účastníků nad 100 osob platné hned od následujícího dne. Rozběhlo se velké komunikační kolečko. Městské kulturní středisko velmi rychle zrušilo veškerá představení (těsně před vyprodanými představeními Ondřeje Havelky s Melody Makers a dokonce dvěma představeními Zdeňka Izera). Velmi rychle byly domluveny i náhradní termíny. Dnes se už ale začínám obávat, zda jsme nebyli příliš optimističtí s náhradními termíny na začátku května.
Větší obtíž byla s uzavřením základní školy. Z prohlášení vlády nebylo zřejmé, zda se mají uzavřít i školní jídelny, družiny, popř. tělocvična. Informace docházely postupně a nakonec bylo nařízeno uzavřít vše. Dnes se musím usmívat nad tím, jak jsme si mysleli, že uzavření škol bude tak na dva týdny a lekali jsme se toho, že by to mohlo být až do konce března. Na druhou stranu mi dnes přijdou prozíravá naše rozhodnutí nezřizovat skupiny dětí v rámci rodinného centra Trhováček, stejně jako úplné uzavření sportovní haly. Řídili jsme se smyslem a cílem všech nařízení a ne tím, že to, co není zakázané, není nebezpečné.
Další omezením byla uzavření veškerých obchodů s výjimkou prodejen potravin, hygienického a drogistického zboží, lékáren atd. Toto nařízení bylo vydáno v pátek v noci s účinností od následujícího dne 14. března. Ráno jsem pro jistotu obešla obchody, většina jich byla již zavřena. Ti, kterým informace unikla, zákaz respektovali a prodejnu uzavřeli.
Dalším zlomovým dnem bylo pondělí 16. března. Od tohoto dne vláda vyhlásila zákaz volného pohybu osob, s výjimkou cest do práce, k lékaři a na nezbytné nákupy pro sebe či blízké.
Nařízeno také bylo omezení úředních hodin na městských úřadech na maximálně 2 dny v týdnu v maximální délce 3 hodiny. I tuto situaci jsme museli řešit velmi rychle. Rozhodli jsme se, že úřední hodiny budou v pondělí a ve středu od 13,00 do 16,00 hodin. Hned první ranní hodiny ale ukázaly, že především úplné uzavření magistrátu v Českých Budějovicích přivedlo na náš úřad desítky klientů, především na dopravní odbor. Proto jsme se rozhodli úřad uzavřít a návštěvy domlouvat nejprve telefonicky na jednotlivých odborech. Tím se zamezilo setkávání většího počtu lidí a odložily se věci, které nebyly aktuální. Po týdnu pak ministerstvo vnitra vydalo stanovisko, že i občanské a řidičské průkazy, kterým v době nouzového stavu prošla platnost, zůstávají v platnosti.
Od tohoto dne se většina mého času začala točit kolem roušek (správně ústenek). V tento den se ke mně dostala neoficiální informace, že, přestože neustále vyplňujeme tabulky, kolik čeho potřebujeme, nedostaneme nic. I když v televizi zástupci vlády neustále říkali, že roušky budou, nemá cenu na ně čekat. Až budou, budou sotva pro zdravotníky. Ostatně to následující dny potvrdily. Proto jsem hned ten den kontaktovala firmu Doppler, zda by mohli začít šít roušky. Dozvěděla jsem se, že to zkoušejí a že ve středu budou vědět víc. Naštěstí vše urychlili a už druhý den jsme od nich kupovali první várku roušek. Vyzvedávali jsme si je postupně a jen po stovkách. Domluvili jsme se totiž, že oslovím i starosty dalších obcí v regionu, že si tento „zdroj“ nenechám jen pro sebe, ale že postupně budeme rozdělovat těm nejpotřebnějším.
Ten den jsem se také dozvěděla, že se začaly šít roušky podomácku. Zkusila jsem dát na svůj facebookový profil prosbu – výzvu pro ty, kteří by byli ochotni začít šít roušky pro ostatní. Doufala jsem, že se snad někdo ozve. Tolik odpovědí a zájmu jsem opravdu nečekala. Ten první den jsem stále s někým komunikovala na telefonu i na chatu ještě po půlnoci. To zapojení tolika dam bylo až dojemné a nejen mně dodávalo chuť nevzdat se, i když se nám nedostalo pomoci odtud, odkud by měla přijít.
Hned druhý den, tzn. v úterý 17. března, mi paní Dita Morongová přinesla první roušky, které jsem rozdala do obchodů, kde se potkává nejvíc lidí. Díky výzvě na facebooku jsem přes paní Petrákovou nakoupila první stovku roušek, které začali šít ve Stropnici. Tuto první várku jsem odnesla do našeho domu s pečovatelskou službou, aby chránily tu nejohroženější skupinu. Do konce týdne už jsme měli roušky od dam, které je přinášely, i ty, které jsme nakupovali. Na roušky se také zpracovala stará povlečení, která zůstala na poliklinice. Kupovat jsme začali také od firmy Bentex z Benešova nad Černou. Roušky také zdarma začal šít Domeček.
I díky tomu, že jsme roušky rozdávali ve velkém, a po dohodě s generálním ředitelem Jednoty p. Mgr. Tomášem Radou, jsem si dovolila v pátek vydat výzvu, aby lidé nenakupovali bez roušek a aby respektovali zákazy jednotlivých obchodů ohledně vstupu bez ochranných prostředků. Následující den byl vládou vydán zákaz pobytu a pohybu mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest.
Věděli jsme, že v téhle chvíli je také velice důležitá informovanost našich občanů. Proto jsme rychle vytvořili leták, který Česká pošta přednostně roznášela do všech domácností. V letáku bylo uvedené krizové číslo 734 786 512, kam je možno volat ohledně všeho kolem koronaviru. Připomněli jsme také webové stránky města, facebookové stránky města i aplikaci v mobilním telefonu Mobilní rozhlas. Ukázalo se, že tyto kanály jsou nejrychlejším zdrojem novinek a je o ně velký zájem. Situace se mění každý den, vycházejí nová nařízení, mění se ordinační hodiny lékařů. Je to ale také prostor, kde se můžeme vzájemně povzbudit.
Zároveň jsem oslovila i všechny předsedy osadních výborů a spolky na Rejtech a Svaté Trojici, aby zjistili zájem o roušky a pomohli nám s jejich distribucí. Buď už si poradili sami (např. pro místní část Něchov našila roušky přímo předsedkyně osadního výboru paní Veronika Tučková) nebo zajistili roznos roušek od nás. Protože se v místních částech většinou všichni znají, poprosila jsem také o pomoc, aby ohlídali to, aby někde nezůstal v domácnosti někdo sám bez pomoci.
Dalším krokem bylo zajištění pomoci pro občany. Pro ty, kteří jsou v nařízené karanténě (ať už s pozitivním nálezem COVID-19 či bez), budou dovážku nákupu, léků a hygienických potřeb zajišťovat pracovníci úřadu spolu s dobrovolnými hasiči. O tuto pomoc se mohou občané hlásit na telefonním čísle 731 630 898. Velice vstříc nám vyšel supermarket Terno i lékárna. Zde nám pomohou s přípravou nákupů, v případě vyšší potřeby bychom zde využili i dobrovolníky. Není nutné platit každý nákup samostatně, jsme dohodnutí na souhrnných fakturách. Díky tomu se vše zjednoduší a ani od lidí v karanténě nebudeme inkasovat peníze za nákup okamžitě, ale až zpětně. Nákup tedy bude předán bezkontaktně, po upozornění bude ponechán přede dveřmi. Je to důležité pro ochranu těch, kteří nákup donesou. Ti by mohli nejen onemocnět, ale také by mohli nemoc dál roznášet.
V podstatě velmi stejný postup máme připravený i pro seniory, lidi s handicapem či nemocné. V tomto případě počítáme s větším zapojením dobrovolníků. I zde bude probíhat předání nákupu bezkontaktně, což ochrání obě strany. Tato skupina lidí se může hlásit na telefonním čísle 732 836 587. Obě skupiny také mohou využít elektronickou komunikaci na adrese nakupy@tsviny.cz.
Protože si uvědomujeme, že pomoc je sice velmi potřebná, ale je potřeba při ní postupovat velmi opatrně, uzavřeli jsme smlouvu s Diecézní Charitou České Budějovice – Dobrovolnickým centrem, která nám poskytla nejen formální zastřešení pro práci s dobrovolníky. Dobrovolníci budou mít uzavřenou smlouvu o své činnosti, budou náležitě poučeni i vybaveni ochrannými pomůckami, a zároveň i pojištěni. Hlásit se mohou na telefonním čísle 734 786 512.
V pátek 20. března narychlo svolaná rada města rozhodla o uzavření mateřské školy. V tento den k tomuto rozhodnutí dospěli i zřizovatelé všech mateřských škol v regionu. Důvodem pro uzavření školky byly vzrůstající obavy z přenosu nákazy. K uzavření naší mateřské školy přispělo i to, že naše školka je v krizových plánech vedena jako školka, která se musí postarat o děti rodičů s profesemi, které jsou v době krize nezbytné – např. zdravotníci, hasiči atd. Je tedy nutné zastavit normální provoz a školka (stejně jako základní škola) je připravena se o zmíněné děti postarat.
Původně svolaná schůzka všech starostů obcí s rozšířenou působností z Jihočeského kraje byla přesunuta až na pondělí 23. března a proběhla formou videochatu. Byli jsme seznámeni s aktuálními stavy nakažených i nemocných a s kroky, které podniká Jihočeský kraj a krajská hygienická stanice. Slovo dostali všichni zúčastnění a starostové, a díky tomu jsme mohli upozornit na problémy, které řeší města. Nikdo už neřešil, že jsme nedostali jedinou roušku, jediný ochranný prostředek, jedinou kapku dezinfekce. Upozorňovalo se na profese, které musí navštěvovat i infikované domácnosti, řešila se otázka nakládání s potencionálně nebezpečným odpadem. Největší diskusi vyvolalo to, že nemáme přístup ke jmenovitým seznamům těch, kteří jsou v karanténě. Upozornila jsem, že je to velmi nebezpečné vzhledem k tomu, že nabízíme nákupy jak pro lidi v karanténě, tak pro seniory a další potřebné, a pomoc těmto skupinám zajišťují různé týmy. Bylo zřejmé, že předložená čísla neodpovídají realitě. K uvedenému datu nebyl v Trhových Svinech evidován nikdo nakažený nemocí COVID-19. Toto platí i k dnešnímu datu 27.3. Mimochodem toto nesmím sdělovat, ale vzhledem k tomu, že tato informace bude v čase vydání listů neaktuální, tak si ji dovolím zveřejnit. Bylo nám řečeno, že Krajská hygienická stanice má jen ty informace, které jí dodají praktičtí lékaři. Dnes dostáváme jen souhrnná čísla, ale už se zřejmě více blíží skutečnosti. Tato skutečnost je starosty nejvíce kritizována, protože, pokud bychom měli informace, které jsou relevantní, mohli bychom se postavit i fámám o „zcela jistě“ nakažených, které se všemi obcemi šíří. Naopak je na místě respektovat obavy, že by mohli být případní nakažení terčem nenávisti a útoků ze strany ostatních občanů.
Bohužel ještě musím konstatovat, že zatím jen podáváme hlášení o tom, co děláme, ale nedostalo se nám žádné pomoci. Vše, co jsme zařídili, jsme museli zvládnout vlastními silami a z vlastních finančních prostředků. Nedočkali jsme se ani rady, kdo by nám mohl pomoci, kde co sehnat atd. Naopak jsme zjistili, že Domov pro seniory na Chvalkově nedostal jedinou roušku – první jsme jim dodávali na konci prvního „nouzového“ týdne, další v tomto týdnu. Nedostalo se jim od jejich zřizovatele – Jihočeského kraje – ani žádných dezinfekčních prostředků. I ty jsme na Chvalkov a do Domova pro seniory na Dobré Vodě (H. Stropnice) nyní dovezli. Za tím vším stojí práce našeho krizového štábu, který našel dodavatele a také vše pořídil z finančních prostředků města. Věřím ale, že v takové situaci je naší povinností pomoci. Velký dík bych tímto chtěla vyjádřit krizovému štábu našeho města, především panu Ing. Bohumilu Kocinovi, referentovi krizového řízení na našem úřadě, který má na starosti i komunikaci se všemi obcemi ORP. Dík patří všem, kteří se zapojili, šili a stále šijí roušky a nabízí další pomoc.
Více než kdy jindy je zvláštní psát shrnutí událostí posledních týdnů, protože než budou Listy vytištěny a dostanou se vám do ruky, bude situace zcela určitě jiná. Především už by mělo být zřejmé, zda všechna opatření, která byla zavedena, a všechny kroky, které jsme podnikli, byly účinné, a zda jsme v těch následujících dnech obstáli.
Už dnes ale mohu konstatovat, že všichni procházíme situacemi, které jsou pro nás nové, a všechny naše vlastnosti vystupují daleko víc na světlo. Jsou lidé obětaví, chápaví, akční a pracovití, ale bohužel také lidé sobečtí, neschopní a nespolehliví. Naštěstí těch prvních je daleko víc a jim patří velké poděkování, protože díky nim můžeme bojovat nejen s nebezpečnou nákazou, ale nenecháme si brát sílu od těch druhých.
Pokud nechcete čekat na vydání dalších Trhovosvinenských listů, abyste zjistili, co je ve městě nového, doporučuji sledovat webové stránky města www.tsviny.cz, facebookový profil Město Trhové Sviny nebo mobilní aplikaci Mobilní rozhlas.
Fotoukázky různých roušek jsou poděkováním těmto (a mnoha dalším) slečnám, paním a firmám, které šily roušky pro nás všechny: Severová, Ilčíková, Bláhová, Procházková, Javůrková, Neffe, Malíková, Morongová, Kunzová, Tisoňová, Šikýřová, Děkanová, Müllerová...Doppler a Domeček.
