Štědrý večer nastal
Hoj, ty Štědrý večere,
ty tajemný svátku,
cože komu dobrého
neseš na památku?
Hospodáři štědrovku,
kravám po výslužce,
kohoutkovi česneku,
hrachu jeho družce.
Ovocnému stromoví
od večeře kosti,
a zlatoušky na stěnu
tomu, kdo se postí.
V Erbenových verších je zvěčněn starý český Štědrý večer.Vidíme, že v tento svatý den se myslelo na každého. I na toho nejmenšího se pamatovalo s nějakým dárkem. Například v Dánsku mají takový zvyk, že se u každého stavení připevňuje klasný snop, který zve promrzlé ptáčky ke štědrovečerní hostině.
Co to dá ale shánění, než tento den nastane. Před mnoha lety to nebylo takové hektické jako dnes, ale nakupovat a připravovat se muselo také. Hezky o tom zpívá Musica Bohemica Jaroslava Krčky v jedné vánoční písničce:
„Před Vánoci celej tejden nemine ani jeden den,
by nebylo shánění a do města běhání.
Poslala mě moje žena pro kvasnice do Bydžova,
do Vrchlabí pro papír, to byl mrzutej špacír.
Pro mandle a pro rozinky musel jsem až do Studýnky
a v Lomnici u Frýby stavěl jsem se pro slívy.
Sháněl jsem to celej tejden, přišel jsem až na Štědrej den,
vánočky jsme upekli a jak jsme se ulekli.
Kvasnice byly zkažený, vánočky byly sražený,
žena zlostí látala, lopatou mě flákala.
Tuto píseň uzavírám, hospodáře napomínám,
by vánočky nepekli, do ženskejch se nepletli.“
Jedním z hlavních symbolů Vánoc je stromeček.V dřívějších dobách se zdobil jablíčky, vlašskými ořechy, řetězy z barevných papírů, šiškami, figurkami ze slámy. Na začátku 20. století začaly být velmi populární vánoční ozdoby ze skleněných perliček. Drobné třpytivé korálky se navlékaly na drátky a formovaly do různých tvarů. Mnozí z nás si pamatují nebo dodnes na stromečku mají např. lucernu, lustr,loď, různé hvězdice, figurky, kočárek, vzducholoď a jiné.
Málo se ale ví, jak složité a pracné bylo tyto perličky a ozdoby z nich vyrobit. Chudí skláři, kteří kdysi přišli do Krkonoš, si k výrobě bižuterie začali přivydělávat montováním vánočních ozdobiček ze zbytku nafoukaných perlí. Tzv. perlařinou se zde často zabývaly celé rodiny. Centrem výroby se stala malá obec Poniklá v Krkonoších. Tyto výrobky můžeme v posledních letech opět vidět a koupit si v obchodech nebo na vánočních trzích. V Poniklé se tyto ozdoby vyrábějí dodnes a jsou k vidění také v Muzeu krkonošských řemesel tamtéž.
Nesmíme ale zapomenout na foukané vánoční ozdoby, z nichž nejstarší pochází z období kolem roku 1910. Jsou to ozdoby tzv. z volné ruky i do forem. Do forem to byly např.domky, šišky, Mikulášové, ryby, sovy a ryze český prototyp oblíbené muchomůrky.
Dříve než stromeček byly o Vánocích důležité betlémy. Ty klasické Ladovy, Alšovy, Kvěchové, Weniga a dalších známe.
Při této příležitosti mě napadlo, jestli by třeba někdo z Trhových Svinů a okolí nedokázal namalovat, vymodelovat nebo vyřezat betlém trhovosvinenský. S kostelem, kašnou, sochami, lípami, radnicí, v podloubí se svatou rodinou, třeba i se Svatou Trojicí. V pozadí by mohly být třeba Slepičí hory. Postavičky z historie nebo ze současnosti. Myslím, že tvořivých lidí je u nás dost.
Letos na Vánoce asi bílé závěje nebudou, ale to neznamená, že nad krajem nebudou znít zvony. Určitě jako vždy nedostaneme všechny dárky, které bychom si přáli.To ale neznamená, že letošní Vánoce nebudou požehnané. Možná nebudeme moci zasednout ke svátečnímu stolu či pod rozsvícený stromeček se všemi svými drahými. Můžeme s nimi ale rozmlouvat alespoň v duchu.
V životě máme kromě radostí i starosti, smutky a problémy. Ale právě proto zkusme být alespoň na chvíli šťastní v tento mimořádně krásný čas.
Přeji vám hezké Vánoce a hodně zdraví v novém roce.