Stejně jako patří k Vánocům stromeček, rybí řízek a salát a k Novému roku pestrobarevné ohňostroje, je již neodmyslitelnou součástí silvestrovského dne v Trhových Svinech pásmo scének nazvané Montypythomej létající Silvestr, které připravují místní ochotníci z Divadla Otty Schwarzmüllera.
Vlivem přísných covidových restrikcí jsme byli v posledních dvou letech o tento kulturní zážitek ochuzeni. Diváci mívali zájem o představení každoročně, tentokrát jej navíc umocnila i zmíněná odmlka a velmi rychle se podařilo vyprodat celý sál, a to hned dvakrát. Poprvé se hrálo od šestnácti a podruhé od osmnácti hodin.
Ačkoliv mi vtipy, vyřčené během představení, utkvěly v paměti v dobrém slova smyslu, nemůžu je nyní samozřejmě interpretovat, protože všichni dobře víme, že opakovaný vtip už není vtipem a že popsané řádky v novinách nemůžou nahradit herecké výkony ochotníků. Pro shrnutí ale v krátkosti uvedu, co všechno jsme viděli – nechyběla oblíbená chvilka poezie, scénka z ordinace či hudební výstupy (tentokrát se jich ujala skvělá skupina S.A.M.), z nově zařazených jistě pobavila tisková konference hasičů, nespokojení hosté na hotelové recepci, rozhovor dvou horníků a mnoho dalších.
Po čase jsme se tedy opět mohli v Trhových Svinech rozloučit se starým rokem tak, jak to máme rádi a jak jsme už hodně let zvyklí. Silvestr byl od těch dvou předešlých díky našim ochotníkům veselejší a věřím, že se jednatřicátého prosince opět všichni ve zdraví sejdeme v kulturním domě, abychom i rok 2023 ukončili oblíbenou divadelní tečkou.
