608 436 941

Důstojná vzpomínka na Františka Pišingera

Autor: Luboš Procházka, ředitel ZUŠ | Zveřejněno: 16. listopadu 2023 | 14x

Účast na vzpomínkovému koncertu, který hostil Koncertní sál Pražské konzervatoře.

19. října 2023 uplynuly čtyři roky od chvíle, co naši základní uměleckou školu na pouti tímto světem opustil její patron, trhovosvinenský rodák, profesor Pražské konzervatoře, pan František Pišinger. Jistě nejen u této příležitosti uspořádali jeho vděční žáci, bývalí pedagogičtí kolegové, profesní obdivovatelé a další ctitelé ve spolupráci s proslulým tradičním uměnímilovným spolkem pečujícím o kvalitu hudebního umění v našich zemích již od roku 1810 - Jednotou pro zvelebení hudby v Čechách vzpomínkový koncert, který hostil 9. listopadu 2023 Koncertní sál Pražské konzervatoře.

Naše základní umělecká škola, která se patronací pana profesora Pišingera s hrdostí zaštiťuje již od roku 2011, když se o chystané přípravě aktivity dozvěděla, pořadateli zejména prostřednictvím paní učitelky Hájkové nabídla, zdali by se mohla aktivní uměleckou žákovskou participací k této důstojné a příhodné oslavě památky páně profesorově připojit.

S velikou radostí jsme všichni nejen v Trhových Svinech přivítali kladné stanovisko pořadatele a začali se intenzivně zabývat myšlenkou, kdo by mohl být důstojným reprezentantem školy, Trhových Svin, a vůbec regionu, kde naše škola působí. Vybrali jsme nástrojovým obsazením nevšední a umělecky velmi kvalitní žákovské komorní uskupení – lesní roh, violoncello, klavír ve složení Hubert Smolík, Marcel Cibulka a Tereza Klímová a rozhodli se též pro repertoár, se kterým žactvo vystoupí. Seznali jsme, že nejpříhodnější a symbolické bude předvést Canon z Dvořákových bagatel (Bagatelles, op. 47 – č.4) – i tím, že pan profesor byl právě jedním ze zakladatelů legendárního československého Dvořákova kvarteta, tuzemského interpretačního tělesa komorní hudby, které svým praktickým uměním a interpretací ovlivnilo tvář a zvuk československé a české komorní hudby přinejmenším ve druhé polovině dvacátého století, a to nejen v Československu – později České republice.

To jsme však ještě vůbec neměli tušení, s kým budeme míti čest „sdílet koncertní prkna“! Program obsáhl vedle violoncellistů – žáků prof. Pišingera, také další hosty – komorní ansámbly, včetně dalších mladých nadějných a začínajících umělců, kteří se na svoji koncertní a profesní interpretační dráhu svědomitě připravují. V programu se mimo jiných také představili: Petr Nouzovský, Petr Malíšek, Radek Baborák a Baborák Ensemble nebo také Epoque kvartet, který je jistě široké veřejnosti znám nejen pro své spojení s dnes populární show veřejnoprávní České televize – StarDance … když hvězdy tančí.

Koncert zahájilo vystoupení výše uvedeného tria z naší školy a zakončen byl symbolicky – violoncellovým oktetem složeným ze žáků – profesionálních hudebníků ve hře na violoncello. Celému průběhu koncertu dominovala velkoformátová projekce fotografií nejen z profesního života pana profesora Pišingera, která probíhala na pozadí koncertního podia. Návštěvníci koncertu tak měli jedinečnou a tu nejlepší příležitost užít a zažít velmi kvalitní, podmanivý, nevšední a působivý umělecký zážitek, o který se postarali umělci napříč generacemi. Zejména na základě vzpomínek těch, kteří mají bohaté a v mysli ještě velmi živé vzpomínky na pojetí výkonu pedagogického poslání panem profesorem, se odvažujeme domnívat, že aktivním zapojením zejména mladých „nastupujících“ umělců do programu takovéto akce, a to ještě v náležité kvalitě, by se pan profesor Pišinger jistě velmi potěšil.

Všechny účinkující podpořil nejen téměř zaplněný sál, ale i přítomnost mnohých pedagogů středního uměleckého školství a Pražské konzervatoře, představitelů spolku Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách spolu s předsedkyní spolku – paní hraběnkou Adrienne von Korff-Kerssenbrock, pro kterou jistě není náš jihočeský region již i pro její strakonická středoškolská studia jen bodem na mapě. Naše žáky potěšilo jistě také přátelské přijetí před a po koncertě proslulými spoluúčinkujícími umělci z programu koncertu, kteří se o vystoupení a repertoár žáků aktivně zajímali a našim svěřencům do uměleckého výkonu náležitě „fandili.“

Kontinuální a významnou morální podporou našeho žactva byla také přítomnost emeritní ředitelky naší základní umělecké školy, paní Věry Kuthanové, která pravidelně podporuje žactvo školy při jeho reprezentaci školy na nejrůznějších kulturních aktivitách a podnicích. Právě obětavé úsilí paní ředitelky a její úspěšné zdolávání všech především administrativních překážek však škole v roce 2011 umožnilo, aby se naše škola skrze patronaci pana profesora přihlásila k odkazu a pedagogicko-uměleckým hodnotám, které pan profesor Pišinger vyznával. A k těmto se s povděkem a pokorou hlásíme spolu s našimi pedagogy při naší každodenní umělecké pedagogické misi i dnes! Děkuji pedagogům žáků školního Tria con Corno – paní Radce Hájkové, paní Michaele Menšíkové a panu Robertu Tauerovi – nejen za přípravu žáků na tento koncert, ale především za citlivou, odbornou a všestranně profesionální péči o rozvoj svěřených žáků jednotlivě, ale i komorní hry jako celku po celou dobu působení komorního uskupení. Děkuji paní Zuzaně Dostálové a panu Ladislavu Horákovi za uspořádání krásného a jedinečného koncertního podniku a za možnost participace našich žáků na této akci.

Domnívám se, a jistě nejen já, že se tento koncert vepíše do povědomí vlastní umělecko - interpretační historie žáků přinejmenším jako krásný moment – kamínek do mozaiky studijních zážitků, ale kdo ví, příkladně podpoří naše žáky k dalšímu hledání vlastních cest k poctivému, pravdivému, svědomitému a osobitému pojetí praktického hudebního umění, a to by pana profesora Pišingera na věčnosti potěšilo, domnívám se, zdaleka nejvíce!