Na podzim roku 2020 studenti Gymnázia T. Sviny zareagovali na výzvu paní H. Matějkové, která se zajímala, jak pracuje výtvarný seminář v kvintě a sextě. Slovo dalo slovo a zazněla nesmělá otázka, zda by si nechtěli studenti vyzkoušet restaurovat dřevěné sošky andělů, které vždy v době adventu a Vánoc zdobí kapličku na návsi v Dobrkově.
Motivace poznat tuto zajímavou a neobvyklou práci s nádechem starého lidového řemesla popostrčila studenty k pozitivní odpovědi a akci. Figury andělů, údajně z dílny neznámého místního lidového tvůrce, byly namalované na slepených prknech ohraničených do tvaru lidské postavy s křídly.
Do školy „kluci“ dorazili zabalení v hedvábném balicím papíru. Po rozbalení opadlo prvotní nadšení. Jednomu z nich totiž chybělo chodidlo, které plní funkci stabilní opory celé postavičky. Touha okamžitě začít se zastavila. Aby mohla nastoupit ideální malířská „restaurátořina“, bylo nutné spodní část ze dřeva doplnit. Vyšel nám vstříc tatínek studentky N. Roškové. Vše ze dřeva mistrně vytvaroval a k nepoznání zapasoval. Spadl nám kámen ze srdce a byli jsme na startu. Postup byl jasný. Přebrousit, natáhnout podklad, namíchat jednotlivé barevné tóny, nakonec zkorigovat tvar a vše vytáhnout obrysovou linií. Práce mravenčí, ale vidina, že výsledek bude rozdávat radost, pohodu a podtrhovat duchovní atmosféru Vánoc, byla hnacím motorem.
Distanční výuka práci na konci října 2020 zastavila. Andělé proleželi nezvykle Vánoce v kabinetě estetiky a čekali půl roku na návrat studentů do školy. Doba to byla dlouhá, ale květen školního roku vše vrátil do zajetých kolejí a andělé dostali nový kabát. Na počátku prázdnin „odletěli“ z kabinetu v rukou paní starostky Vojtové s poděkováním a sladkou odměnou pro malé mistry.
Letos o Vánocích jsem se cestou do Dobrkova zastavila u každé kapličky, kterou jsem míjela, až jsem dojela k té správné. Ta, v níž důstojně stojí jeden anděl před svatým obrazem a druhý zezadu hlídá vánočně vystrojený stromeček, byla letos jednou z nejhezčích v okolí Trhových Svinů. Byla jsem na studenty náležitě pyšná a za jejich práci jim patří velký dík! Jmenovitě jsou to Veronika Poláková, Nikola Rošková (dík patří též jejímu tatínkovi) a František Štangl, jejichž rukama opět „poslové z nebes“ zazářili a dělají radost nejen místním, ale i kolemjdoucím.
