608 436 941

Magické osmičky

Autor: Mgr. M. Marková | Zveřejněno: 22. dubna 2019 | 101x

Skvělé umístění studentky GTS v celostátní soutěži

Znělo zadání 18. ročníku Literární soutěže o cenu Filipa Venclíka. Soutěž byla určena studentům středních škol v ČR ve věku 15 -20 let. Myslím, že máme být právem na koho hrdí! Všem vytřela zrak v kategorii esej nebo novinový článek studentka kvarty z Gymnázia Trhové Sviny Simona Jandová, která obdržela v této celorepublikové soutěži třetí místo z celkem 195 zúčastněných, přestože ještě není studentkou střední školy, ale čerstvě splnila věkovou kategorii 15 let.

Její skromnost by asi nedovolila zviditelnit svůj úspěch mezi vrstevníky a naše spoluobčany, kteří ji nebo její rodiče možná znají, ale myslím, že nahlédnout do jejího spisovatelského repertoáru si zasloužíte všichni! Posuďte, zda se nám tu nezrodila spisovatelka nebo novinářka naší blízké budoucnosti.

 Mgr. M. Marková

Uprchlíkem ve vlastní zemi

Čtvrtek 29. září 1938, Mnichov

Adolf Hitler, Neville Chamberlain, Eduard Daladier a Benito Mussolini…čtyři mocní muži, čtyři evropské velmoci a jeden stát v samém srdci Evropy – Československo. Právě tito muži svými podpisy rozhodli o dění několika následujících let a nevědomky tak zpečetili osudy několika milionů lidí. Dohoda o nás bez nás, neboli listina nesoucí název Mnichovská dohoda. Právě ta byla podepsána 29. září v Mnichově a 30. září pak i ve všech jazykových verzích. Obsahuje celkem osm článků a tři dodatky a týká se podmínek postoupení území Sudet právě Německu. Tito čtyři muži se dohodli na podmínkách, aniž by byl přítomen jakýkoli zástupce našeho státu.

První a druhý dodatek pak řešily otázku polských a maďarských menšin, která měla být dohodou vyřešena do tří měsíců od podepsání dohody.

Pátek 30. září 1938, Praha

Polsko nevyčkalo mírové dohody s Československem o postoupení požadovaného území, tedy Těšínska a vláda našeho státu v tento den od polské obdržela ultimátum o okamžitém vydání požadovaného území.

Sobota 1. října 1938, Praha

V Praze se na Pražském hradě konala schůze, na níž se vláda dohodla o vyhovění polským požadavkům, neboť nám sousedé hrozili vojenským vpádem. 

Neděle 2. října 1938, Těšín

Obloha nad městem nabrala barvu šedivé oceli, která korespondovala s náladou části obyvatel města. Její ledový klid však ani trochu neodpovídal dění probíhajícímu hluboko pod ní na zemském povrchu. V půl druhé odpoledne pak do města vtrhlo plně ozbrojené vojsko našich sousedů. Polská část obyvatelstva plně podporující tuto situaci vyzdobila město polskými vlajkami a rozhodně neskrývala své nadšení. Pro české, ale i německé obyvatelstvo však nastalo peklo na zemi. Obsazování oblasti trvalo celkem devět dlouhých dní, tedy do 11. října. Za tuto dobu byli do celé oblasti dosazeni polští úředníci a jediným úředním jazykem se stala samozřejmě polština. Mimo to se zrušily české noviny, místní spolky a školy. Docházelo zde k policejní i úřední šikaně. Jsou evidovány případy, kdy polští policisté zabíjeli a krutě bez slitování mučili nepohodlné obyvatele. Bývalí českoslovenští policisté se opakovaně předvolávali na výslechy ohledně blíže nespecifikovaných prohřešků. Většina českého a německého obyvatelstva prchla do vnitrozemí, někteří odvážlivci však zůstali i navzdory otřesným podmínkám. Jako oplátkou však čelili odporné diskriminaci, byli propouštěni ze zaměstnání, zabavovali se jim pozemky a děti neměly možnost chodit do školy. Někteří pamětníci vzpomínají, že se k nim polská policie chovala mnohdy podstatně hůř než později nacisté. Oblast Těšínska nakonec opustilo celkem 30 000 Čechů a 5000 Němců.

Těšínsko bylo předmětem zdánlivě nekonečných československo-polských sporů celkem 40 let, od roku 1918 do roku 1958. Polští obyvatelé tehdy vnímali obsazení Těšínska jako spravedlivou odplatu za rozhodnutí arbitráže v roce 1920. I oni však brzy po obsazení pocítili zhoršení podmínek k životu a celkové životní úrovně v oblasti.

 Podepsání Mnichovské dohody mělo původně zabránit válečnému sporu, nikdo však v té době netušil, že se pravý opak stane pravdou. Obsazování Těšínska je důkazem, že Německo opravdu nebylo jediným státem, který v období 2. světové války konal křivdy, potlačoval naši kulturu a řeč a páchal nepochopitelná zvěrstva, ze kterých nám běhá mráz po zádech. Československo a Polsko se měly dohodnout, ale naši sousedé přistoupili hned k vydírání a svými činy tak připravili o domov tisíce lidí, kteří se stali uprchlíky v rodné zemi…

 Simona Jandová, studentka kvarty Gymnázia Trhové Sviny